Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Název zámku či jména jeho majitelů byla ještě před pandemií poměrně často skloňována v mnoha televizních reportážích, v nichž se hovořilo o možnosti odkupu zámku státem. Důvodem byly osobní, ale i finanční problémy rodu spojené s kůrovcovou kalamitou. Je nutné si uvědomit, že uživit a ochránit takový kolos a unikát, jakým novoměstský zámek je, nelze jen na základě vstupného, ale stejně jako za starých časů je potřeba mít i dostatečné výnosy například z hospodářství či zemědělství.

Byť o zámek coby kulturní památku v rámci předkupního práva státu projevil zájem Národní památkový ústav a jednání na zámku se zúčastnil přímo premiér Andrej Babiš, v poslední době informace o stavu utichly.

A v čem spočívá unikátnost tohoto malebného zákoutí pod Orlickými horami? Zámek ve svém jádře dodnes obsahuje poměrně čitelné prvky středověké architektury. Původní pozdně gotický hrad nechal vybudovat Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Jednalo se o jeden z nejmladších českých hradů.

Po zničujícím požáru v roce 1526 se hrad, nově v majetku rodu Pernštejnů, dočkal významných oprav. Ve druhé polovině 16. století byl za Jana z Stubenberga přestavěn na renesanční zámek. I přesto si uchoval původní prvky hradní architektury, například hlavní dominantu v podobě válcové věže. Tento ráz nezměnila ani mladší raně barokní přestavba za časů Waltera z Leslie ve 2. polovině 17. století.

Rod Lesliů vlastnil zámek až do roku 1802, kdy vymřel po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

V roce 1908 koupil novoměstský zámek Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, který si zámek zvolil jako své rodinné sídlo. Vedle Nového Města nad Metují vlastnil rod také zámek ve Zbraslavi.

Bartoňové představovali rodinu textilních průmyslníků. V roce 1912 získali přídomek z Dobenína a dosáhli rytířského stavu. Jelikož se jednalo o jeden z nejmladších rodů u nás, titulu užívali jen krátce do roku 1918, kdy šlechtické tituly de facto zanikly. Od té doby až dodnes rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.

Mezi osobnosti, které navštívili zámek, patřil například císař Josef II., ruský car Alexandr či první československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zámek včetně zahrad, patří k jedinečným projektům slavného architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho dílo následně navázal architekt Pavel Janák, ve spolupráci s významnými umělci H. Johnovou, M. Teinitzerovou, J. Šimákem, M. Švabinským, V. Nechlebou či F. Kyselou. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají interiéry zámku, které zdobí jedinečný architektonický rukopis Dušana Jurkoviče, ale též díla od slavných umělců, například P. J. Brandla, K. Škréty, J. Mánese, J. V. Myslbeka či J. Štursy. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s opravdovými mistry svého řemesla v dané době.

Během poslední přestavby byl zámek upraven a zařízen ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, včetně technických vymožeností, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon, jídelní a osobní výtah. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z období renesance a baroka. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako mimořádně hodnotná ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Architekt při realizaci spolupracoval s odborem památkové péče, například s Dr. Zdeňkem Wirthem. Zámek je tak nutné ocenit nejen jako nesporně kvalitní umělecké dílo, ale též jako doklad tehdejšího názoru na památkovou péči.

Zámecké zahrady zdobí unikátní Jurkovičův most a sochy od Matyáše Bernarda Brauna, tzv. putti.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a v roce 1960 zpřístupněn veřejnosti. Bartoňové se na základě restituce stali v roce 1992 znovu majiteli zámku, který ponechali přístupný návštěvníkům. Zda zůstane zámek v jejich majetku i nadále či zda připadne státu, je dosud otázkou. Určitě by bylo velké neštěstí, pokud by návštěvníci přišli o možnost kochat se tímto unikátním objektem a jeho historií.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Umění architektura

Aktuálně se děje

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

22. července 2026 19:58

22. července 2026 18:47

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

22. července 2026 17:26

22. července 2026 16:08

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy