Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Název zámku či jména jeho majitelů byla ještě před pandemií poměrně často skloňována v mnoha televizních reportážích, v nichž se hovořilo o možnosti odkupu zámku státem. Důvodem byly osobní, ale i finanční problémy rodu spojené s kůrovcovou kalamitou. Je nutné si uvědomit, že uživit a ochránit takový kolos a unikát, jakým novoměstský zámek je, nelze jen na základě vstupného, ale stejně jako za starých časů je potřeba mít i dostatečné výnosy například z hospodářství či zemědělství.

Byť o zámek coby kulturní památku v rámci předkupního práva státu projevil zájem Národní památkový ústav a jednání na zámku se zúčastnil přímo premiér Andrej Babiš, v poslední době informace o stavu utichly.

A v čem spočívá unikátnost tohoto malebného zákoutí pod Orlickými horami? Zámek ve svém jádře dodnes obsahuje poměrně čitelné prvky středověké architektury. Původní pozdně gotický hrad nechal vybudovat Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Jednalo se o jeden z nejmladších českých hradů.

Po zničujícím požáru v roce 1526 se hrad, nově v majetku rodu Pernštejnů, dočkal významných oprav. Ve druhé polovině 16. století byl za Jana z Stubenberga přestavěn na renesanční zámek. I přesto si uchoval původní prvky hradní architektury, například hlavní dominantu v podobě válcové věže. Tento ráz nezměnila ani mladší raně barokní přestavba za časů Waltera z Leslie ve 2. polovině 17. století.

Rod Lesliů vlastnil zámek až do roku 1802, kdy vymřel po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

V roce 1908 koupil novoměstský zámek Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, který si zámek zvolil jako své rodinné sídlo. Vedle Nového Města nad Metují vlastnil rod také zámek ve Zbraslavi.

Bartoňové představovali rodinu textilních průmyslníků. V roce 1912 získali přídomek z Dobenína a dosáhli rytířského stavu. Jelikož se jednalo o jeden z nejmladších rodů u nás, titulu užívali jen krátce do roku 1918, kdy šlechtické tituly de facto zanikly. Od té doby až dodnes rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.

Mezi osobnosti, které navštívili zámek, patřil například císař Josef II., ruský car Alexandr či první československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zámek včetně zahrad, patří k jedinečným projektům slavného architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho dílo následně navázal architekt Pavel Janák, ve spolupráci s významnými umělci H. Johnovou, M. Teinitzerovou, J. Šimákem, M. Švabinským, V. Nechlebou či F. Kyselou. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají interiéry zámku, které zdobí jedinečný architektonický rukopis Dušana Jurkoviče, ale též díla od slavných umělců, například P. J. Brandla, K. Škréty, J. Mánese, J. V. Myslbeka či J. Štursy. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s opravdovými mistry svého řemesla v dané době.

Během poslední přestavby byl zámek upraven a zařízen ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, včetně technických vymožeností, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon, jídelní a osobní výtah. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z období renesance a baroka. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako mimořádně hodnotná ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Architekt při realizaci spolupracoval s odborem památkové péče, například s Dr. Zdeňkem Wirthem. Zámek je tak nutné ocenit nejen jako nesporně kvalitní umělecké dílo, ale též jako doklad tehdejšího názoru na památkovou péči.

Zámecké zahrady zdobí unikátní Jurkovičův most a sochy od Matyáše Bernarda Brauna, tzv. putti.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a v roce 1960 zpřístupněn veřejnosti. Bartoňové se na základě restituce stali v roce 1992 znovu majiteli zámku, který ponechali přístupný návštěvníkům. Zda zůstane zámek v jejich majetku i nadále či zda připadne státu, je dosud otázkou. Určitě by bylo velké neštěstí, pokud by návštěvníci přišli o možnost kochat se tímto unikátním objektem a jeho historií.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Umění architektura

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 12 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy