Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Název zámku či jména jeho majitelů byla ještě před pandemií poměrně často skloňována v mnoha televizních reportážích, v nichž se hovořilo o možnosti odkupu zámku státem. Důvodem byly osobní, ale i finanční problémy rodu spojené s kůrovcovou kalamitou. Je nutné si uvědomit, že uživit a ochránit takový kolos a unikát, jakým novoměstský zámek je, nelze jen na základě vstupného, ale stejně jako za starých časů je potřeba mít i dostatečné výnosy například z hospodářství či zemědělství.

Byť o zámek coby kulturní památku v rámci předkupního práva státu projevil zájem Národní památkový ústav a jednání na zámku se zúčastnil přímo premiér Andrej Babiš, v poslední době informace o stavu utichly.

A v čem spočívá unikátnost tohoto malebného zákoutí pod Orlickými horami? Zámek ve svém jádře dodnes obsahuje poměrně čitelné prvky středověké architektury. Původní pozdně gotický hrad nechal vybudovat Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Jednalo se o jeden z nejmladších českých hradů.

Po zničujícím požáru v roce 1526 se hrad, nově v majetku rodu Pernštejnů, dočkal významných oprav. Ve druhé polovině 16. století byl za Jana z Stubenberga přestavěn na renesanční zámek. I přesto si uchoval původní prvky hradní architektury, například hlavní dominantu v podobě válcové věže. Tento ráz nezměnila ani mladší raně barokní přestavba za časů Waltera z Leslie ve 2. polovině 17. století.

Rod Lesliů vlastnil zámek až do roku 1802, kdy vymřel po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

V roce 1908 koupil novoměstský zámek Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, který si zámek zvolil jako své rodinné sídlo. Vedle Nového Města nad Metují vlastnil rod také zámek ve Zbraslavi.

Bartoňové představovali rodinu textilních průmyslníků. V roce 1912 získali přídomek z Dobenína a dosáhli rytířského stavu. Jelikož se jednalo o jeden z nejmladších rodů u nás, titulu užívali jen krátce do roku 1918, kdy šlechtické tituly de facto zanikly. Od té doby až dodnes rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.

Mezi osobnosti, které navštívili zámek, patřil například císař Josef II., ruský car Alexandr či první československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zámek včetně zahrad, patří k jedinečným projektům slavného architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho dílo následně navázal architekt Pavel Janák, ve spolupráci s významnými umělci H. Johnovou, M. Teinitzerovou, J. Šimákem, M. Švabinským, V. Nechlebou či F. Kyselou. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají interiéry zámku, které zdobí jedinečný architektonický rukopis Dušana Jurkoviče, ale též díla od slavných umělců, například P. J. Brandla, K. Škréty, J. Mánese, J. V. Myslbeka či J. Štursy. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s opravdovými mistry svého řemesla v dané době.

Během poslední přestavby byl zámek upraven a zařízen ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, včetně technických vymožeností, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon, jídelní a osobní výtah. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z období renesance a baroka. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako mimořádně hodnotná ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Architekt při realizaci spolupracoval s odborem památkové péče, například s Dr. Zdeňkem Wirthem. Zámek je tak nutné ocenit nejen jako nesporně kvalitní umělecké dílo, ale též jako doklad tehdejšího názoru na památkovou péči.

Zámecké zahrady zdobí unikátní Jurkovičův most a sochy od Matyáše Bernarda Brauna, tzv. putti.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a v roce 1960 zpřístupněn veřejnosti. Bartoňové se na základě restituce stali v roce 1992 znovu majiteli zámku, který ponechali přístupný návštěvníkům. Zda zůstane zámek v jejich majetku i nadále či zda připadne státu, je dosud otázkou. Určitě by bylo velké neštěstí, pokud by návštěvníci přišli o možnost kochat se tímto unikátním objektem a jeho historií.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Umění architektura

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 11 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy