Ač nepříliš známý, o to však zajímavější zámek Tovačov leží ve stejnojmenné obci, v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Dodnes ho tvoří rozsáhlý komplex budov a dvě nádvoří, včetně původního opevnění. Po započatých opravách nabízí nejen krásně zařízené interiéry, ale i vyhlídky z nejvyšší zámecké věže u nás.
Nevysoké návrší v jinak rovinaté krajině zaujala původně malá vodní tvrz či hrad. Opevněné sídlo nejspíše už od svých počátků spoléhalo na okolní mokřady, případně systém vodních děl – rybníků, které byly vystaveny na přítocích nedaleké řeky Moravy. Ostatně rybníky, vodní nádrže a příkopy se uplatnily i v mladších dobách existence zdejšího sídla.
Kdy a kdo zdejší opevněné sídlo založil, není jisté. V roce 1321 je Tovačov poprvé zmiňován a to jako zástava krále Jana Lucemburského ve prospěch Jindřicha z Lipé. Od něho jej brzy na to koupil Bernard z Lipnice a z Cimburka. Jeho potomci se zde usadili a začali se během 14. a 15. století psát jako Tovačovští z Cimburka.
Za jejich časů došlo k prvním významným úpravám, především pak na konci 15. století. Tehdy byl hrad přestavěn v pozdně gotickém duchu s prvky rané renesance. Iniciátorem těchto úprav byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, který patřil k významným osobnostem v dějinách Moravy. V letech 1464–1469 vykonával funkci zemského sudího na Moravě, od roku 1469 až do své smrti v roce 1494 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1471–1479 zároveň i nejvyšším kancléřem Království českého. Není tedy divu, že si mohl dovolit úpravu svého sídla dle posledních módních trendů. Nehleděl však jen na pohodlí, ale také na obranu svého sídla, které v dané době získalo efektivní dělostřelecké opevnění s nárožními baštami.
Nedlouho po smrti Bernarda z Cimburka přišel nejen konec rodu Cimburků, ale i pomalý úpadek významu tovačovského zámku coby hlavního rezidenčního sídla. Poslední slávu zažil po té, co ho v roce 1503 koupil Vilém z Pernštejna. Tovačov byl během 4. generací pernštejnských majitelů dále renesančně přestavován a rozšiřován. Jejich éru připomíná například erb Jana z Pernštejna a jeho manželky na vstupní věži před prvním nádvořím. Vrchnost už zde ovšem trvale nesídlila. Vysoké dluhy a tlak věřitelů navíc přiměly Jana z Pernštejna Tovačov nakonec prodat.
Po krátkém střídaní majitelů se vlastníkem zámku a panství stal rod Salmů. Právě za nich se zámek počínaje 17. stoletím stal opět hlavním a výstavným rezidenčním sídlem. Jejich časy připomíná především bohatě zdobená barokní zámecká kaple. Salmové také obnovili masivní opevnění zámku, obklopené nadále soustavou rybníků a vodních příkopů.
Jejich éra skočila v roce 1715, kdy panství získali noví majitelé Petřvaldští z Petřvaldu. Ti však sídlili jinde, konkrétně na zámku v Buchlovicích. Ve 2. polovině 18. století měl zámek opět jiného majitele, hraběte Františka Josefa Küenburga. Ten sice zámek rozšířil o přístavbu severního křídla, další stavební akce už ale zůstaly pouze na papíře. Kvůli trvajícím dluhům zámek začal chátrat. Jeho potomci nakonec v 19. století přesídlili na zámek ve Střílkách.
Poslední významnou kapitolou v dějinách zámku bylo až období přelomu 19. a 20. století, kdy jej koupil židovský průmyslník David Guttman. Ten v dané době přistoupil k rozsáhlé přestavbě zámku. Původní renesanční zámeckou věž, vystavěnou za Ctibora Tovačovského z Cimburka, zvýšil na současnou výšku tak, aby byla vyšší než věž nedalekého kroměřížského zámku. Věž tak dosáhla svých závratných 96 m.
Zámek dostal z větší části dnešní novorenesanční podobu. Jejím autorem byl prostějovský architekt Max Fleischer. Asi nejslavnějším a nejkrásnějším dílem této doby je nové zámecké křídlo se vstupním schodištěm napodobujícím schodiště vídeňské opery. V okolí zámku byl také založen anglický park.
Posledním soukromým majitelem tovačovského zámku byl Wilhelm Hermann Guttman, který kvůli židovskému původu v roce 1939 emigroval do Švýcarska. Po skončení druhé světové války jednal s československými úřady o navrácení majetku, ale bezúspěšně.
Po vyhlášení protektorátu v zámku sídlila Říšská pracovní služba a zámek se stal centrem germanizace celé Hané. Sloužil Němcům také jako rekreační středisko. V roce 1945 převzalo správu velkostatku československé ministerstvo zemědělství. Pro státní úřady byly prioritou okolní lesní porosty, zatímco o zámecký areál žádná instituce nejevila zájem. Až v 50. letech minulého století zde byla umístěna muzejní expozice a obřadní síň. Na lepší časy se zámku začalo blýskat až v nedávné době, kdy v rámci jednotlivých etap objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Jeho instalované prostory je tak možné opět navštívit.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , morava , cestování , památky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 2 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 3 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 4 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 4 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 5 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 5 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 8 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 8 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 9 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 10 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 11 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 12 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Zdroj: Lucie Žáková