Komunisté opět bojují za zrušení poplatků u lékaře

Poslanci svou snahu zdůvodňují tím, že zavedení regulačních poplatků přitížilo zejména nízkopříjmovým, sociálně slabým a sociálně ohrožené skupinám obyvatel.

"Zrušení poplatků může výrazně ulehčit situaci osobám potřebujícím zdravotní péči ohroženým v současné době také stále trvající ekonomickou krizí a zhoršením jejich sociální situace. Jejich postavení se zhorší ještě více zavedením daňových úprav, které budou mít přímý dopad na zvýšení jejich výdajů. Úplné a celoplošné zrušení poplatků a doplatků zákonem je nejčistším řešením současné situace v rámci celé České republiky i v rámci jednotlivých krajů," zdůvodňují poslanci KSČM.

Podle nich také současná praxe ukazuje, že mnoho lékařů nepostupuje zcela v souladu s platnou právní úpravou. "Dochází k tomu, že tyto poplatky se nedostávají zpět do systému, ale stávají se pravděpodobně příjmy lékařů. Dále praxe ukázala, že regulační poplatky nepřinesly žádný přínos do systému v tom smyslu, že by zdravotnictví mělo dostatek peněz. Naopak tyto se ztrácejí v neopodstatněných výdajích zdravotních pojišťoven mimo zdravotní péči. To však nebylo účelem zavedení regulačních poplatků," varují předkladatelé.

Proti předcházejícím pokusům zrušit regulační poplatky však návrh obsahuje ještě jednu výraznou změnu. Jeho součástí je totiž také zavedení limitu 2500 korun na kalendářní rok na hrazení doplatků za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které jsou částečně hrazené ze zdravotního pojištění.

S návrhem však nesouhlasí prakticky všechna ministerstva a na jednání kabinetu Petra Nečase tak putuje s navrženým negativním stanoviskem. Zejména se proti němu vymezuje klíčové ministerstvo zdravotnictví.

"Zásadním nedostatkem všech doposud předložených návrhů včetně návrhu posuzovaného je, že tyto návrhy nejsou podloženy rozborem účinnosti a efektivnosti zavedených poplatků, na základě kterého by bylo možné zvažovat případné změny v jejich placení. Plošné zrušení regulačních poplatků by však vedlo k zásadním problémům v systému úhrad zdravotních služeb a znamenalo by opětovné zhoršení, popřípadě i zneužívání zdravotních služeb," uvádí se ve stanovisku ministerstva.

Hlavním smyslem regulačních poplatků je podle rezortu zabraňovat plýtvání s prostředky veřejného zdravotního pojištění a přesměrovat je především do oblasti, kde jsou nejvíce třeba, tedy na finančně velmi náročnou léčbu závažných onemocnění nebo případně i na zlepšení poskytovaných zdravotních služeb. Právě plýtvání na zbytné služby se podařilo zavedením poplatků podle rezortu omezit.

Ten dále napadá i některá další zdůvodnění poslanců KSČM. "Poskytovatel je povinen tyto poplatky použít na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Nejedná se tedy o příjem lékaře ve smyslu jeho odměny za poskytované služby, jak dovozuje důvodová zpráva. Samozřejmě je nezbytné brát v úvahu, že kromě zmíněného regulačního významu se tyto poplatky postupně staly také významným příjmem poskytovatelů zdravotní péče, který v roce 2011 představoval asi 5,5 miliardy korun," dodává ministerstvo zdravotnictví.

Pokud by byl zákon schválen, nabyl by účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.