Poslanci zrušili Vojenský újezd Brdy, válka hejtmanů ale nekončí

Pokud normu schválí horní komora a podepíše prezident, mělo by od roku 2016 na jeho území vzniknout šest nových obcí. Deset obcí z Plzeňského kraje získá zpět část území újezdu.

"Jsem rád, že se napravují křivdy minulosti, tedy že se historické území, které kraj měl sedm století, navrátí po 65 letech ve prospěch obcí," uvedl plzeňský hejtman Václav Šlajs (ČSSD). Kraj podporuje režim chráněné krajinné oblasti, která na území vznikne hned po zrušení prostoru v roce 2016, a nepočítá v Brdech s žádnými developerskými aktivitami. Podle starosty Strašic Jiřího Hahnera je to pojištěné krajským územním plánem. "Starostu, který by tam něco takového pustil, by lidé ukamenovali," prohlásil.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že armáda tak rozlehlé vojenské újezdy nepotřebuje. „Jsem hluboce přesvědčen, že poslanci rozhodli správně. Armáda vyhodnotila nepotřebnost Brd zcela racionálně, mají nejmenší využití. Z ostatních vojenských újezdů budou vyčleněny všechny sídelní útvary. Napraví se tak situace, kdy dva tisíce obyvatel újezdů nemůže volit místní samosprávu a je omezeno na vlastnických právech," uvedl Stropnický.

„Současných pět vojenských újezdů svou rozlohou odpovídá velikosti armády, kterou jsme měli krátce po rozdělení Československa. Tehdy měla armáda 120 tisíc vojáků, dnes jich ale má 20 tisíc. Tak velkou plochu k výcviku zkrátka nepotřebujeme," doplňuje náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel, informovalo Ministerstvo obrany na svém webu.

Odpůrci zrušení jdou do akce

"Obrátíme se na senátora Buriana, aby nám pomohl," uvedl Hála, podle nějž Burian před senátními volbami sliboval, že bude iniciovat nové projednání celého materiálu. "Jediná šance je zkusit to přes pana Buriana v Senátu, aby to Senát zamítl. To je jediná šance, jsem z toho docela smutný," poznamenal Karas. Burian ale upozornil, že nikdy zásadně nevystupoval proti rušení újezdu a ve volebním programu měl uvedeno, že se zasadí o jeho smysluplné využití. Má už prý za sebou jednání se zástupci ministerstva obrany a dostal k záležitosti veškeré podklady. Vše další podle něj záleží na diskusi v Senátu. Se starosty se ale rád sejde. "Rád se s nimi sejdu a pohovořím o tom s nimi. Myslím si, že v tom hraje roli neúplná informovanost ze všech možných stran," podotkl.

Odpůrci rušení újezdu pochybují o tom, že bude včas dokončena pyrotechnická očista území, a obávají se developerské činnosti a znečištění vodních zdrojů. "Myslíme si, že to není o tom, že by ten prostor armáda nepotřebovala. Je to podnikatelský projekt, nejsme s tím spokojeni. Myslíme si, že Brdy by si zasloužily ochranu prostřednictvím vojenského újezdu," zopakoval Hála.

Také Peteru rozhodnutí poslanců zklamalo. "Ale je to tak a musíme se s tím smířit. Nesouhlasím s tím, že ačkoli zůstane celé území státu, mělo by se rozdělit mezi dva kraje. Myslím si, že by toto území mělo zůstat pod jednotnou samosprávou, a to Středočeského kraje," prohlásil hejtman. Podle něj nebylo dobré, že se rozhodlo o zrušení újezdu, když se oba kraje nedomluvily na řešení. "U zbývajících čtyř újezdů vyjádřily dotčené kraje souhlas, v případě Brd tomu tak nebylo," podotkl.