Praha - Jak ukazuje aktuální statistika ministerstva vnitra, o azyl v Česku za letošních deset měsíců požádalo 1245 cizinců, tedy o 310 více než loni. V říjnu se počet žádostí o mezinárodní ochranu meziročně zvýšil jen mírně, a to o devět na 130 lidí. Žádosti jsou nejčastěji od Ukrajinců a Syřanů.
Úřady udělily v říjnu azyl celkem šesti cizincům a za celý rok 52 žadatelům. Dalším 344 lidem udělily doplňkovou ochranu a v 722 případech azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 618 žádostí čekalo na konci října na ministerstvu vnitra na vyřízení.
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Od ledna do konce října podali 573 žádostí, z toho 46 v desátém měsíci. Druhou nejpočetnější skupinou byli v říjnu Syřané, o kterých se mluví v souvislosti se současnou migrační vlnou. O azyl v Česku požádalo v říjnu 38 z nich a pět jich azyl dostalo.
Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémním byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi.
Pravidla pro přiznání národního statusu azylanta si každý stát určuje sám, v případě uprchlíků je to však odlišné – příslušná pravidla jsou totiž obsahově určena ustanoveními mezinárodních smluv: Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) a k ní se vážícího Newyorského protokolu (1967), tzv. Ženevská úmluva. Už z toho vyplývá, že institut uprchlictví je vlastně novodobá instituce a je smluvní povahy (státy se k poskytování ochrany zavázaly). Co se týče přiznávání statutu azylanta, jde naopak o instituci velmi starou, známa je již v období antiky a středověku. Institut uprchlictví je mnohem mladší, její jeho první zmínky nejsou starší než jedno století.
Ústředním pojmem společné azylové politiky a také hlavním cílem je společný evropský azylový systém (SEAS). Cílem SEAS jsou plně harmonizované azylové politiky jednotlivých členských států zahrnující všechny fáze řízení o mezinárodní ochraně, vysvětluje mvcr.cz. Proces budování SEAS probíhal ve dvou fázích. První fáze zahrnovala přijetí minimálních standardů týkající se azylového řízení. Druhá fáze spočívá ve zvýšení dosažených standardů v první fázi budování SEAS. Druhá fáze SEAS byla ukončena v červnu roku 2013.
Související
Slavii čeká správní řízení kvůli incidentu na sobotním derby
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák