Praha - Policejní prezident Oldřich Martinů se má ve středu odpoledne setkat s prezidentem Václavem Klausem. Dosud neznám důvod schůzky, ale to se jistě právě na Hradě dozvím, řekl agentuře Mediafax Martinů.
Podle policejního prezidenta jedna z alternativ avizované schůzky je třeba politická dohoda vládních koaličních stran dojednaná před úterním hlasováním o nedůvěře vládě. "Jistě k nějakému výsledku strany dospěly, já ho ale do této chvíle opravdu neznám. Proto ani nechci nějak spekulovat, protože to ani z principu nikdy nedělám. Vyčkejme, uvidíme," uvedl pro Mediafax Oldřich Martinů.
O tom, že by byl obětí politických dohod, která by přispěla k vyřešení vládní krize, se Oldřich Martinů odmítl vyjádřit. "Jsem především policista, nikoliv politik. Právě policista musí být přece přepraven na všechno, tedy i na uzavření svých životních kapitol," řekl Martinů.
Otázku své budoucnosti po případné abdikaci na šéfa české policie nechává zcela otevřenou. "Nejsem z těch, kteří vyžadují nějakou takřečenou trafiku, mám svou hrdost a stavím se k problémům čelem. Žádnou funkci přece nemáme doživotně a otázku bytí či nebytí řeším, když nastane. Samozřejmě, že počítám se vším," doplnil policejní prezident.
Ministr vnitra Radek John (VV) v minulých poslal na Oldřicha Martinů policejní inspekci - nelíbilo se mu, že se premiér Petr Nečas (ODS) s policejním prezidentem údajně konzultoval postup při vyšetřování korupčního skandálu na Státním fondu životního prostředí, vyvolaný jeho ředitelem Liborem Michálkem. Tím podle Johna flagrantně porušil nezávislost orgánů činných v trestním řízení. Sám Martinů tuto otázku odmítl komentovat.
John se nadále netají tím, že strana trvá na odvolání Martinů.
Související
Na migrační vlně se podílí až 30 tisíc pašeráků, říká zástupce šéfa Europolu
Hrozba útoku v Evropě je velká, varuje Europol
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek