Policie přijme dalších 1000 členů. ČR musí zůstat šestou nejbezpečnější zemí světa, říká Hamáček

Policie v Česku přijme 1000 policistů. Zvýšení počtu tabulkových míst dnes schválila vláda. Na základní službu má jít 628 lidí, posílí hlídky a ochranu hranic. Policisté pro boj s kyberkriminalitou, terorismem, extremismem nebo finanční kriminalitou získají 152 nových služebních míst. Opatření má podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajistit, že Česko zůstane šestou nejbezpečnější zemí na světě. Policejní sbor má zhruba 40.000 lidí, což odpovídá přibližně 380 policistům na 100.000 obyvatel.

Hamáček po jednání vlády novinářům řekl, že se budou posilovat pořádkové jednotky, dopravní policie, specializované útvary, jako je letecká služba, případně útvary pro boj s kyberkriminalitou a extremismem. Ministerstvo financí bude podle něj peníze na platy nových policistů uvolňovat postupně podle toho, jak budou nastupovat do služby.

Podle dohody vlády s odbory se od ledna 2019 zvýší platové tarify policistů a hasičů o dvě procenta. Zvýšit se mají i odměny a příplatky. Aktuální průměrný hrubý měsíční příjem policisty je 42.191 korun. Po zvýšení bude plat 45.566 korun.

Policejní sbor má 40.152 lidí. Kybernetickou kriminalitou se v celé republice zabývá zhruba 300 policistů. V Národní centrále proti organizovanému zločinu je tabulkových míst pro experty na kyberkriminalitu 175. Policie počítá do budoucna se zvýšením jejich počtu o polovinu. Ačkoli kriminalita v Česku loni meziročně klesla o 7,3 procenta zhruba na 202.000 trestných činů, v kyberkriminalitě - tedy zločinech spojených s počítači a internetem - činů přibývá. Loni podle České televize stoupl počet vyšetřovaných kyberzločinů z 5344 v roce 2016 na 5654.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman před časem uvedl, že by se počet expertů na kybernetickou bezpečnost mohl zvýšit výrazněji. Pětistovka odborníků je podle něj minimum. Problémem ale podle Zemana je, že stát může počítačovým expertům nabídnout jen několikanásobně nižší výdělek než soukromé firmy.

Podle statistik Interpolu z roku 2016 se síla policie v evropských zemích různí, obecně však platí, že na severu kontinentu připadá na obyvatele výrazně méně policistů než na jihu. Ve středoevropském prostoru je potom výjimečné pětimilionové Slovensko, kde podle tamního ministerstva vnitra mají přibližně 22.000 policistů, tedy zhruba 440 na 100.000 obyvatel. Slovenská média v minulosti informovala, že v přepočtu na obyvatele se Slovensko řadí v Evropě k zemím s nejvyšším počtem policistů. Bývalý slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák ale zmiňované srovnání zpochybňoval s odůvodněním, že v některých zemích nejsou členové některých bezpečnostních složek oficiálně zahrnuti pod policejní sbor.

Nejpočetnější policejní sbor ve střední Evropě má Německo. V zemi, kde žije kolem 83 milionů obyvatel, bylo na konci loňského roku zhruba 275.000 policistů, a to jak v rámci spolkové policie, tak v jednotlivých německých zemích. V přepočtu na obyvatele je však země v regionu spíš podprůměrná, když na 100.000 obyvatel v roce 2016 připadalo jen kolem 300 strážců zákona.

V Rakousku připadalo podle údajů z roku 2016 na 100.000 obyvatel 326 policistů, což znamenalo zhruba 28.000 strážců zákona celkem. Podobnou sílu v přepočtu na počet obyvatel měla policie také ve Francii.

Na severu Evropy je naopak policie personálně slabší. V Dánsku připadalo na 100.000 obyvatel 236 policistů, ve Finsku 200, a ve Švédsku dokonce jen 194. Ze středoevropských zemí se tomuto trendu blížilo Polsko, kde bylo 260 strážců zákona na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

Policie ČR Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy