Praha - Policejní prezident Petr Lessy v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že za nejhorší okamžik po ustanovení do funkce považuje to, že policie byla vtažena do velkých politických her a bude se snažit to zvrátit zpět.
"Jsou dva aspekty, které bych chtěl oddělit. Našim odborářům jsem řekl, že v odpolitizování policie mi příliš nepomáhají. Petice pro odvolání ministra vnitra tak, jak je formulována, je dalším politickým krokem a s tím já nesouhlasím. Chci konzultovat strategické věci, které se týkají policistů, ale v žádném případě s nimi nebudu konzultovat petici pro odvolání ministra vnitra," řekl Lessy.Podle předsedy policejního odborového svazu Milana Štěpánka podepsalo k pátku petici již 35 180 lidí. "Kolik je z nich policistů, přesně nevím," řekl v pořadu Štěpánek. "Co se týká dalšího postupu v petici, nechceme se brát směrem, jaký měli lékaři. Jak bude premiér s peticí nakládat, nevím. Náš krok není politický a nesměřuje k politizaci policie. Petice je jeden z maximálních kroků, které můžeme učinit," dodal.Petr Lessy také vysvětloval, proč si zvolil za náměstka Pavla Osvalda, jenž byl členem komise, která vybírala policejního prezidenta. "Je to člověk, který má policii co dát. Měl na starosti úsek strategického řízení a je pro mě obrovským stavebním materiálem. Osvalda jsem si vzal pro jeho kvality a vzhledem k jeho práci, kterou pro policii vykonal," pokračoval Lessy.Podle policejního prezidenta odešly za první tři měsíce letošního roku do civilu více než tři stovky policistů.Lessy také zmínil, že by měl vzniknout Národní kriminální úřad. "Zatím se rodí v podobě informačního sdílení a měla by to být jakási informační pyramida," vysvětlil policejní prezident.
Související
Petr Lessy končí jako policejní přidělenec na Slovensku
Zlínský policejní ředitel Koutný rezignoval, asi nebude sám. Co se stalo?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák