Letouny CASA znovu nesplnily vojskové zkoušky!

Praha - Při opakovaných vojskových zkouškách selhal systém vlastní ochrany (DAS) letounu CASA v sedmi ze 17 prověřovaných oblastí. V úterý to sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

"Na základě výsledků všech zkoušek jednotlivých systémů komise Armády České republiky dospěla k závěru, že systém nevyhověl a vyžaduje úpravy. Z celkového počtu 17 prověřovaných oblastí systém nevyhověl v sedmi z nich. Nejedná se o systémové závady, avšak zjištěné nedostatky musí být odstraněny tak, aby byl systém plně funkční," uvedla mluvčí generálního štábu armády Jana Růžičková. Samotné ministerstvo obrany nyní podle Pejška intenzivně jedná s výrobcem i dodavatelem, jak zjištěné závady odstranit.

"Stejně jako v případě třístranné dohody o narovnání z letošního ledna, díky které došlo k prodloužení záruky, dodávce náhradních dílů za téměř pět milionů korun a vrácení jednoho dvoumístného stroje L-159, činí česká strana veškeré kroky se snahou získat odpovídající kompenzace za poskytnutí časového prostoru k odstranění přetrvávajících nedostatků. Za ne zcela funkční systém DAS navíc opětovně nabíhají dodavateli od 1. června sankce v řádu desítek tisíc korun denně," dodal Pejšek. Po odstranění závad na navigačních a spojovacích systémech letounů v květnu tohoto roku plní nyní letouny CASA pouze úkoly související s výcvikem posádek či přepravou osob a materiálu. Závady na systému DAS totiž dosud znemožňují nasazení strojů CASA v zahraničních misích.

Ještě před několika týdny přitom zástupci společnosti Omnipol, která při nákupu letounů sehrála roli prostředníka, tvrdili, že DAS v testech pravděpodobně uspěje. Systém vlastní ochrany (DAS) se skládá z komplexu různých druhů systémů, které slouží k signalizaci ohrožení letounu a automatickému přijetí opatření k odvrácení hrozby pozemní i vzdušné obrany. Zařízení DAS tak například má vystřelovat klamné cíle, které dokážou zmást střely naváděné teplem. Nákup čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun a pěti letadel L-159 schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Letadla CASA však měla od začátku minulého roku problémy s avionikou a nefungoval ani stále selhávající pasivní systém ochrany proti raketám. Letouny, které měly být už loni nasazené v Afghánistánu, tak dokonce část roku vůbec nesměly do vzduchu.

Španělé, kteří letouny vyrábí, jako kompenzaci technických problémů dosud přislíbili vrátit jeden letoun L-159, jehož výměna byla součástí kupní smlouvy. Do budoucna se s letouny CASA počítá například pro potřeby bojové jednotky Battle group, kterou společně plánují do roku 2016 vytvořit armády zemí Visegrádské čtyřky. V souvislosti s nákupem letounů také policie žádá o vydání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09). Tu viní z toho, že k nákupu nenechala vypracovat znalecký posudek o ceně a státu tak vznikla škoda ve výši 658 milionů korun. Měla se podle policie dopustit dvou trestných činů - zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Žádost policie o vydání místopředsedkyně sněmovny Parkanové k trestnímu stíhání dorazila do dolní komory parlamentu před třemi týdny.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor však minulou středu už podruhé přerušil jednání o tom, zda Parkanovou doporučí vydat k trestnímu stíhání. Výbor by se měl znovu sejít 10. července. Právě v tento den začíná schůze Poslanecké sněmovny, na níž se bude o případném vydání Parkanové policii hlasovat.

Související

Vlasta Parkanová /TOP 09/

Odvolací soud potvrdil osvobození Parkanové a Staňka v kauze letounů CASA

Osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka je pravomocné. Dnes o tom rozhodl odvolací soud. Dvojice čelila obžalobě v kauze letounů CASA. Státní zástupce tvrdil, že vinou Parkanové a Staňka byly armádní stroje, které stát nakoupil v roce 2009, předražené.
Vlasta Parkanová

Kauza CASA: Soud osvobodil exministryni Parkanovou i Staňka

Soud dnes zprostil bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka obžaloby v kauze nákupu letounů CASA. Verdikt není pravomocný. Dvojice od počátku odmítala, že by armádní stroje byly její vinou předražené.

Více souvisejících

Kauza: Letouny CASA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho

Kennedyovi dali v týdnu sbohem Tatianě Schlossbergové. Vnučka někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho zemřela ve věku pouhých 35 let. Pohřbu se kromě členů rodiny zúčastnili i politici či jiné slavné tváře. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy