Praha - Energetická společnost ČEZ vyplatila v mimosoudním vyrovnání necelých 350 milionů korun někdejším vlastníkům bývalé Severomoravské energetiky. Značnou část těchto peněz však zmrazila protikorupční policie, která celou transakci prověřuje. Ačkoli minoritní akcionáři požadovali přibližně 20 milionů, ČEZ nakonec zaplatil zhruba 349 milionů. U koho většina peněz skončila?
O případu informují Lidové noviny, podle kterých se celé kauze věnuje Finanční analytický útvar Ministerstva financí. Minoritní akcionáři se prý několik let soudili s ČEZem zhruba o 20 milionů korun, nakonec se však některým akcionářům ozvala společnost Associated Energy. Ta jim nabídla, že se za minoritní akcionáře dohodne a sumu navýší.
To se zřejmě nakonec podařilo a ČEZ souhlasil s vyplacením 349 milionů, které poslal na účty akcionářů a firem, vlastnícím akcie. Tak velkého pohybu financí si ale nešlo nevšimnout a celý proces zaznamenala centrální banka, která následně upozornila Finanční analytický útvar Ministerstva financí.
Šedesát milionů prý putovalo k bývalým akcionářům, dalších 166 ale dorazilo podle zjištění novin na účet společnosti Arca Capital Global Equity, kterou vlastní slovenský miliardář Pavol Krůpa.
"Část nároků jsme vykoupili, protože jednání s ČEZem byla několikrát přerušena a oni se snažili své pohledávky postoupit," vysvětluje miliardář, jak se k těmto penězům dostal. Zároveň tvrdí, že účty společnosti Arca Capital Global Equity zmrazeny nejsou, nepopřel ale, že by mohly být zmrazeny účty Associated Energy, který fungoval jako prostředník transakce.
Mluvčí společnosti ČEZ Jan Pavlů LN vysvětlil, proč firma nejednala přímo s akcionáři, ale raději volila formu prostředníka: "Associated Energy byla schopná zkonsolidovat nároky všech žalobců a zaručit ukončení sporů po narovnání," sdělil novinám.
ČEZ však odmítá nařčení, že by se jednalo o vyvádění peněz z firmy. Tvrdí, že kdyby došlo k soudnímu vyrovnání, musel by údajně vyplatit skoro miliardu, neboť podle informací LN by si doplacení mohli požádat i ti, kteří původně do sporu o výši ceny akcií nevstoupili.
Související
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
ČEZ , Akcie , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák