Finance navrhují na rok 2024 pro obranu výrazně méně než slibovaná dvě procenta

Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.

Rozpočet na armádu má každý rok podle Žurovce růst. Příští rok by to mělo být 90,7 miliardy korun, v roce 2023 by to bylo 95 miliard a v roce 2024 plánované výdaje činí 99,5 miliardy korun. V přepočtu na HDP by to představovalo příští rok 1,45 procenta, o rok později 1,46 procenta a v roce 2024 pak 1,47 procenta. Je to méně, než kolik počítal rozpočtový výhled z minulého roku.

"Je nutné připomenout, že materiál vychází z dohody vládní koalice," uvedl mluvčí ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu z tohoto týdne. Dodal, že se o něm ještě bude jednat. "Jde o velmi ranou fázi příprav státního rozpočtu," poznamenal.

Další jednání vyhlíží i ministerstvo obrany. "Jedná se o rozpočtový výhled, který se ještě může změnit. Důležité bude léto, kdy bude známá makroekonomická predikce," sdělil dnes ČTK mluvčí obrany Jan Pejšek. "Věříme v růst ekonomiky a budeme dále usilovat, aby se výdaje na obranu a podíl na HDP co nejvíce blížily našim plánům a předpokladům," dodal.

Česko se opakovaně prostřednictvím například prezidenta Miloše Zemana nebo premiéra Andreje Babiše (ANO) zavázalo, stejně jako další členové NATO, že do roku 2024 jeho výdaje na obranu budou odpovídat dvěma procentům HDP. S tímto vývojem počítaly i strategické armádní dokumenty, které se zabývají modernizací armády. Odborníci již upozorňovali, že kvůli pomalému růstu rozpočtu z poslední doby není reálné, aby byl slib do roku 2024 naplněn.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již loni na podzim řekla, že ČR svůj závazek do roku 2024 nenaplní. Ke splnění slibu se ale poté opět přihlásili ústavní činitelé. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček dnes ČTK sdělil, že Zeman výdaje ve výši dvou procent soustavně podporuje. "Rozpočet teprve bude předmětem zevrubných diskusí, jako ostatně každý rok," dodal.

Podle místopředsedy sněmovního branného výboru Antonína Staňka (ČSSD) je "určité utahování opasků" zřejmě v příštích letech nezbytné. "Podstatné proto bude, nejenom kolik dáváme na obranu, ale také kam to dáváme. Cílené promyšlené investice například do domácího obranného průmyslu mohou být vysoce efektivní," napsal ČTK.

Místopředseda výboru Radovan Vích (SPD) očekává, že kvůli rozpočtu ve výši 1,47 procenta HDP se budou muset přepracovat armádní střednědobý plán a Koncepce výstavby Armády ČR. "Některé projekty se budou muset posunout v čase a některé zcela opustit," poznamenal. Výši obranného rozpočtu považuje za vyústění toho, že byl přijat zákon o rozpočtové odpovědnosti a vládní koalice předložila "astronomické deficity". "Dlouhodobě tvrdím, že výše rozpočtu ministerstva obrany by měla být v synergii s dopředu připravenými strategickými a významnými modernizačními projekty s maximálním důrazem na zapojení domácího zbrojního průmyslu," dodal.

Opoziční člen výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) poznamenal, že jde o návrh ministerstva financí a doufá, že jej ministerstvo obrany rázně odmítne. Označil ho s ohledem na závazky v NATO za nepřijatelný. Poukázal na to, že plány, se kterými ministerstvo obrany pracuje, vyžadují obranný rozpočet minimálně ve výši loni schváleného výhledu, který na příští rok stanovoval 95 miliard korun a na rok 2023 pak 101 miliardy. Perspektiva by podle něj měla být dvě procenta HDP v roce 2024. "Kdyby byl rozpočet nižší, může ministerstvo obrany tyto vládou schválené plány hodit do koše," dodal.

Další člen výboru Jan Řehounek (ANO) podotkl, že jako člen obranného i rozpočtového výboru je vnitřně rozpolcen, pro dlouhodobě podinvestovanou armádu by chtěl co nejvíce peněz. Zároveň ale podle něj je potřeba být, v souvislosti se situací způsobenou pandemií, realistou. Ze strany ministerstva financí podle něj nejde o rezignaci na alianční závazek, ale o hledání balancovaného přístupu.