Miliardy na armádní techniku, část přesto není provozuschopná. Ministerstvo oponuje

Podle NKÚ stály opravy, údržba a náhradní díly ministerstvo 1,3 miliardy korun, přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná.

"V této oblasti byl navyšováním financí v letech 2016-18 doháněn deficit z předchozích let, kdy vinou škrtů v rozpočtu nebyly na opravy a údržbu vyčleněny odpovídající prostředky," uvedlo ministerstvo.

Díky zvýšeným investicím do servisu a údržby procento neprovozuschopné techniky postupně klesá. U modernizovaných tanků jsou problémy podle resortu způsobeny jejich "jedinečným a málopočetným provedením", kvůli čemuž je komplikované shánět náhradní díly a opravy provádět. Totéž se týká i obrněných transportérů Pandur.

Resort odmítl, že by neměl při plánování výdajů v koncepčních dokumentech jednoznačně definované potřeby armády. "Modernizační projekty realizované v současné době jsou v souladu s dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 a aktuální koncepcí výstavby armády 2030," uvedl. Nesouhlasí ani s tím, že se nezabýval náklady na celý životní cyklus techniky. Tato analýza je podle MO důležitou součástí strategických modernizačních dokumentů.

Armáda podle MO také zvyšuje u některých typů techniky, například u pandurů, svou vlastní schopnost oprav. "Je kladen důraz na preventivní a nápravnou údržbu, která je zajištěna osádkami, na které navazuje systém vojskových opravců. Zvyšování opravárenských schopností je ovlivněno vyčleněnými finančními, materiálními a lidskými zdroji," uvedl resort. V jiných případech MO v maximální míře využívá při zajištění oprav a údržby státní podniky a další domácí dodavatele.

Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění, uvedl NKÚ. "Obrněná vozidla jsou velmi specifickou vojenskou technikou, kde je velmi omezený okruh možných dodavatelů servisních služeb. Dodavatelé navíc ve většině případů musí disponovat bezpečnostní prověrkou a příslušnými certifikáty či oprávněními především od výrobce techniky," vysvětlilo svůj postup MO.

Podle NKÚ také MO vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. "Cílem úprav na obrněném vozidle Iveco bylo zajištění schopnosti nepřetržité průzkumné činnosti pomocí sofistikovaných elektronických detekčních systémů. Jednalo se o změnu původně požadovaných bojových schopností. Demontáž zbraňové stanice tedy byla nutná pro splnění nových vlastností při zachování parametrů mobility, bezpečnosti a možností nasazení," uvedl resort.

Ke zjištěným nedostatkům ministerstvo připravuje či přijalo opatření, o kterých bude informovat vládu. "Aby se situace v této oblasti zlepšila, musíme pokračovat v modernizaci naší armády," uvedl v dnešním vyjádření ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Za zásadní označilo ministerstvo skutečnost, že NKÚ nezjistil při kontrolní akci žádné porušení právních norem s trestní odpovědností nebo porušení rozpočtové kázně.