PŮVODNÍ ZPRÁVA | Autem po Evropě: Jak kvalitní jsou silnice a kolik stojí dálniční známky? Česko chystá novou cenu

Dálniční známky se v okolních zemí pohybují na různých cenách. V Rakousku si řidiči osobních vozů pořídí roční známku v přepočtu za 2425 Kč, na Slovensku za 1509 Kč, v Maďarsku za 3632 Kč, ve Slovinsku za 2956 Kč a ve Švýcarsku za 1035 Kč. Až na vybrané úseky se nemusí platit v Německu, poplatek se platí pouze za dva tunely na severu země. 

V Polsku, Itálii, Francii nebo Chorvatsku se platí mýtné. Konkrétně na polských dálnicích stojí úsek A1 Gdańsk-Toruń zhruba 176 Kč, úsek A2 Świecko-Konin 636 Kč a úsek A4 Katowice-Kraków rovněž 176 Kč – jde však o celé úseky, cena se mění dle ujetých kilometrů. 

Dálnice A2 mezi Lodží a Koninem a A4 mezi Sośnicí a Vratislaví jsou od roku 2023 pro vozidla do 3,5 tun zdarma. Informace o všech evropských zemích jsou dostupné například skrze server Tolls.eu.

Ceny opět vzrostou, je na to nástroj

Cena dálničních známek od začátku roku 2025 v Česku kvůli automatické úpravě opět vzroste. Poslední změna ceny nastala 1. března, kdy roční kupon zdražil z 1500 na 2300 korun. „Je důležité, abychom, podobně jako v Rakousku, zohlednili inflaci při stanovení budoucí ceny. Je to osvědčený postup, který nám umožňuje vyhnout se častým zásahům do ceny... Zvýšení by mělo nastat opět od ledna 2025,“ uvedl tehdy ministr dopravy Kupka Kupka.

Od března jsou také zavedeny ekologické ceny. Eko cena 25 % se bude týkat vozidel s pohonem Plug-in hybrid a hodnotou emisí CO2 maximálně 50 g na kilometr. Eko cena 50 % je určena vozidlům, které pohání zemní plyn či biometan v kombinaci s jiným palivem. 

Do ceny dálniční známky se promítne míra inflace ke konci června letošního roku. „K tomu se zohledňuje ještě rozvoj počtu kilometrů dálnic v provozu, a to tak, že jsou započítány úseky, které byly v období červenec 2023–červen 2024 uvedeny do zkušebního provozu nebo zkolaudovány,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka pro EuroZprávy.cz.

Obě hodnoty v procentech se následně sečtou, o což se navýší roční sazba známky, která se zaokrouhlí na celé desetikoruny dolů. „Od této hodnoty se pak odvozují ceny ostatních známek,“ dodal Jemelka. 

Ceny v Rakousku či Švýcarsku jsou s ohledem na kvalitu tamních dálnic poměrně překvapivé. Slováci mají dálniční známky dokonce výrazně levnější. „Na Slovensku nedávno přistoupili ke změně ceny dálniční známky a valorizační mechanismus využívají taktéž například v Rakousku,“ přiblížil mluvčí resortu dopravy. 

Upozornil na specifický švýcarský případ. „V případě Švýcarska je nutné zmínit, že Švýcarsko není v EU a neřídí se společnými principy zpoplatnění dle příslušné evropské směrnice, tudíž má zavedenu pouze roční známku, kterou si musí koupit i ten, kdo do Švýcarska po dálnicích jede, byť jen na jeden den,“ zdůraznil. 

Podle Jemelky platí pravidlo, že „výnos z mýta i časového zpoplatnění se vrací do výstavby i modernizace dopravní sítě“ v Česku. „Takže každý stát si dle své strategie či možností stanovuje takovou cenu, která mu umožňuje využít výnos z prodeje dálničních známek jako jeden z důležitých zdrojů financování dopravních staveb,“ upřesnil.

„Pokud tedy v ČR chceme do 30. let 21. století dobudovat dálniční síť, musíme pro ni získat dostatek peněz v rámci vícezdrojového financování,“ podotkl mluvčí.

Dodal, že se v Česku momentálně staví velké množství nejen dálnic, ale i silnic. „Máme momentálně rozestavěno 42 úseků dálnic v rozsahu 226,1 kilometrů a 65 kilometrů silnic I. třídy.“

Pokračovat budou stavby dálnic D6, D7, D48 a D55; zahájí se výstavba dalších 105,9 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, z toho 58,1 kilometrů dálnic – to se týká Pražského okruhu v úseku Běchovice-D1 a dálnice D35. „Rozšiřovat se budou také železniční koridory, například začne výstavba rychlého spojení Brno-Přerov,“ informoval Jemelka. 

Fotoreportáž ukazuje realitu českých dálnic

Jeden z fotoreportérů serveru EuroZprávy.cz se vydal na cestu po několika evropských zemích – projel dálnice od Německa až do Španělska. „Bohaté Švýcarsko má dálnice placené vinětou. Kvalita je velmi vysoká, síť hustá, pro každý důležitý směr vede dálnice,“ popsal. 

Jeho cesta vedla i přes sousední zemi. „Německo kvalita vyšší, pravý pruh jim ničí kamiony, jako u nás. Ale jsou zcela zdarma a odpočívadla pro kamiony jsou každých 15 kilometrů. Navíc na parkovišti je čistý záchod s umývárnou a cca do 80 parkovacích míst pro kamiony.“

Na vysoké úrovni jsou dálnice ve Francii. „Mají od dvou pruhů ve směru jízdy až po čtyři. Odpočívadla na každých asi 12 kilometrech. Objevují se hodně nabíječky na elektroauta. Bohužel, mají mýtné brány. Francie je vůbec nejhorší na platbu. I za poslední desetikilometrový úsek před Švýcarskem si vezmou 15 eur, ale jsou tam tunely, takže je to asi drahé na obsluhu,“ shrnul.

Reportér zamířil i do Španělska. „Krásné dálnice, neplatí se, jen za vjezd do velkých měst typu Malaga nebo Barcelona. Ale oni mají vždy alternativu – neplaceně se dá jet třeba po A7 s vyšším provozem nebo s poplatkem v rámci Malagy po AP7. Podobné je to v Barceloně,“ vylíčil reportér.

Dodal, že v okolí Barcelony je tunelů nejvíc. „Já tam nebyl šestnáct let a mezitím v centru Barcelony vznikla středem města podzemní šestiproudá dálnice. Napojit na ni se dá odkudkoli,“ doplnil.

Při cestě směrem ke trajektu do Maroka, kde jeho cesta skončila, si také povšiml, že je všude po Evropě disciplína na vysoké úrovni. „Když lidé vidí policii, poslouchají. A dodržují rychlost a odstup. Dojel jsem až ke trajektu do Maroka a nikde jsem nezažil kolonu,“ uzavřel.

Proč na dálnicích neplatí elektromobily?

Majitelé či provozovatelé vozidel s nulovými emisemi mají nárok na osvobození od dálničního poplatku. „Vozidla s emisemi CO2 maximálně 50 gramů na kilometr mají nárok na takzvanou Eko cenu,“ přiblížil Jemelka. 

Osvobozena od poplatku tak jsou všechna vozidla s pohonem výlučně na elektřinu nebo vodík s celkovou hmotností do 4,25 tun včetně. „Je to určitá forma podpory jejich pořizování, nárůst podílu elektromobilů ve vozovém parku má pozitivní vliv na lokální emise a tak dále,“ doplnil mluvčí. 

EuroZprávy.cz se ho také dotázaly, zda by nebylo vhodné u elektrických vozů zvážit ten faktor, že nezpůsobují sice tolik znečištění, ale dálnice opotřebují zhruba stejně jako auta se spalovacími motory. „Samotná míra poškození komunikace průjezdem osobního vozidla je oproti těžkým nákladním vozidlům zanedbatelná, u těžkých vozidel se pohybuje až o dvě řády výš než u osobních,“ popsal. 

„A v případě mýtného už za užití pozemní komunikace – a tím i její poškození – platí mýto i elektrická nákladní vozidla,“ dodal Jemelka.