Dočasná ochrana uprchlíků z Ukrajiny bude o rok delší, schválila to Sněmovna

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. 

Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. "Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," stojí v důvodové zprávě.

Zákon ale umožní i zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny a pracoviště vnitra by zahltili noví žadatelé o tato víza. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Odpadla by tedy osobní návštěva pracoviště vnitra.

Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO) upozornila na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a návrh vlády projednávají zákonodárci až nyní. Podle jejího kolegy z hnutí Iva Vondráka vázne adaptace a integrace Ukrajinců a nynější předloha tento problém jen odsouvá. "Kritika není o tom, že nechceme pomoci ukrajinským uprchlíkům, je to přesně naopak," řekl. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115.000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Snížil se podle ministra počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce, a to 237.655, jich bylo v květnu a za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81.743, sdělil Jurečka.

Projednávání samotné předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Jurečka oponoval argumentem, že je rychlé přijetí novely nutné z praktických důvodů.

Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.

Vláda chystá podle dřívějších informací ze sněmovního bezpečnostního výboru další novelu "lex Ukrajina", která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

před 2 hodinami

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

před 3 hodinami

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny

Češi mohou zůstat v klidu – velcí dodavatelé energií zdražovat nebudou. ČEZ, E.ON ani Pražská energetika zatím neplánují zvyšovat ceny, jak jejich mluvčí potvrdili pro EuroZprávy.cz. Naopak roste zájem o fixace, které zákazníkům v některých oblastech přinášejí nižší tarify a šanci ušetřit.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy