Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců.
Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. "Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," stojí v důvodové zprávě.
Zákon ale umožní i zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny a pracoviště vnitra by zahltili noví žadatelé o tato víza. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Odpadla by tedy osobní návštěva pracoviště vnitra.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO) upozornila na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a návrh vlády projednávají zákonodárci až nyní. Podle jejího kolegy z hnutí Iva Vondráka vázne adaptace a integrace Ukrajinců a nynější předloha tento problém jen odsouvá. "Kritika není o tom, že nechceme pomoci ukrajinským uprchlíkům, je to přesně naopak," řekl. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115.000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Snížil se podle ministra počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce, a to 237.655, jich bylo v květnu a za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81.743, sdělil Jurečka.
Projednávání samotné předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Jurečka oponoval argumentem, že je rychlé přijetí novely nutné z praktických důvodů.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.
Vláda chystá podle dřívějších informací ze sněmovního bezpečnostního výboru další novelu "lex Ukrajina", která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.
Související
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 1 hodinou
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 1 hodinou
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 2 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 3 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 4 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 4 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 5 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 6 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 7 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 8 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 9 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.
Zdroj: Libor Novák