Praha - Řidiči se po dálnici dostanou do Rakouska nejdříve za deset let, a to pouze tehdy, pokud příprava staveb poběží podle současných plánů. Stavby zdržují spory okolo územního vedení cest, problémy s výkupem pozemků a také zpochybňování úředních rozhodnutí ze strany nestátních organizací. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler. V budoucnu by se měla dálniční síť v tuzemsku rozrůst o jihočeskou dálnici D3 a také dálnici D52 na jihu Moravy, které by měly pokračovat až do Rakouska. Z rakouské strany se řidiči dostanou do Česka po dálnici už za dva roky.
O budování dálničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se rozhodlo již počátkem 90. let minulého století a podle tehdejších odhadů měly stavby trvat asi 20 let. Dosud však dálnice mezi Českem a Rakouskem nestojí. Například na dálnici D52 vedoucí k hranicím z Brna byl dosud zprovozněn pouze sedmnáctikilometrový úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který stojí už 22 let. Od roku 1996 však stavba nepokročila ani o metr.
Hlavním problémem byla podle ministerstva dopravy dlouhodobá absence plánu územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ten byl zrušen v roce 2012 Nejvyšším soudem. Opětovně se ho kraji podařilo přijmout až v roce 2016 a rozhodl, že dálnice povede k Mikulovu místo rovněž zamýšlené Břeclavi. K hranicím tak schází dostavět ještě 23 kilometrů. Nejdál jsou v současnosti přípravy stavby čtyřkilometrového obchvatu Mikulova, která získala kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Obchvat by měl vyjít na zhruba 1,9 miliardy Kč. Pro další úseky v současné době vzniká vzniká dokumentace pro územní rozhodnutí a podle Ředitelství silnic a dálnic se začne stavět nejdřív za dva roky. Kompletně hotovo by mohlo být nejdříve za deset let.
O něco rušněji je nyní okolo dálnice D3, která by měla vést z Prahy přes České Budějovice k hraničnímu přechodu v Dolním Dvořišti. Stavbu v minulých letech brzdily dlouhé diskuse ohledně vedení cesty Středočeským krajem a posléze povinnost opakovat proces vlivu stavby na životní prostředí na jihočeské části dálnice. Na rozdíl od D52 se však v jižních Čechách již alespoň začalo stavět. V současnosti je na dálnici zprovozněno 50 kilometrů z celkových 170.
Příští rok by mělo být dokončeno dalších 19 kilometrů mezi Bošilcem a Borkem za zhruba 2,3 miliardy korun. Ještě letos pak stát plánuje začít stavět pokračování dálnice směrem na Rakousko. Konkrétně půjde o dalších skoro 20 kilometrů na obchvatu Českých Budějovic, jehož odhadovaná cena je 12,8 miliardy korun. Podle mluvčího ministerstva by tyto úseky měly být dokončeny v roce 2022. Na tyto stavby by pak měly navázat tři zbývající úseky o celkové délce 24 kilometrů až k hranicím. Ke kompletnímu dokončení dálnice by pak zbývaly ještě úseky ve Středočeském kraji.
Ministerstvo zároveň přiznalo, že Rakousko je v přípravě a dostavbě dálnic mnohem rychlejší. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) se v prosinci loňského roku zúčastnil otevření předposledního úseku dálnice A5 z Vídně, které k Mikulovu schází posledních devět kilometrů. Kompletně hotovo by Rakušané měli mít za dva roky. Sousední země je napřed také s napojením na českou D3, kam z rakouské strany povede rychlostní silnice S10 vedoucí z Lince. Posledních 16 kilometrů by mohlo být hotovo do roku 2024.
Nedávno při své návštěvě Prahy kritizoval stav českých dálnic do Rakouska také končící vídeňský starosta Michael Häupl. "Prosím o to, aby byl konečně po 23 letech dobudovaný kousek dálnice, který schází u rakouských hranic, abych k vám mohl jezdit ještě rychleji," dodal.
Poslanci v současné době projednávají novelu zákona o urychlení dopravních staveb. Hlavní změnou novely by mělo být zavedení institutu tzv. předběžné držby. Ta by měla umožnit státu zahájit stavbu ještě dřív, než se mu podaří vykoupit nebo vyvlastnit všechny potřebné pozemky pod připravovanou dálnicí.
Související
Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení
Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
před 1 hodinou
OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu
před 1 hodinou
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
před 2 hodinami
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
před 3 hodinami
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
před 4 hodinami
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
před 4 hodinami
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
před 4 hodinami
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
před 5 hodinami
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
před 6 hodinami
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
před 7 hodinami
Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA
před 7 hodinami
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
před 9 hodinami
Víkendové počasí přinese změnu. Teploty opět poletí nahoru
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.
Zdroj: Libor Novák