Praha - Trolejbusy pomáhaly v Praze před druhou světovou válkou zavádět hromadnou dopravu do mnoha kopcovitých částí města a dvojité troleje patřily až do 60. let nerozlučně k obrazu Vinohrad, Karlova náměstí nebo Strahova.
Na podzim 1972 ovšem vyjel nadlouho poslední pražský trolejbus a pražské ulice místo nich ovládly autobusy. Nyní se ale situace pomalu mění, 1. července se totiž po téměř 46 letech otevře nová trolejbusová linka.
Dostala číslo 58 a bude vozit cestující mezi Libní a Letňany, tedy na trase, kde trolejbusy se stejným označením fungovaly v letech 1952 až 1965. Návrat trolejbusu do Prahy přitom umožnil pokrok v elektromobilitě, nové vozidlo se totiž dá považovat i za elektrobus s dynamickým dobíjením, který jen na necelém kilometru využije elektřinu z drátů nad vozovkou, ve zbytku ho budou pohánět baterie. Troleje zatím vyrostly jen nad strmou Proseckou ulicí.
Zkušební provoz na trase začal už loni v říjnu, kdy se připomínalo 45 let od ukončení trolejbusového provozu v hlavním městě. První novodobé pokusy s využitém elektřiny k pohonu silničních vozidel v pražské MHD jsou ovšem ještě o pár let starší. V roce 2015 se například zkoušel elektrobus, který měl pevnou dobíjecí stanici na obratišti Želivského, už o pět let dříve jezdily dva elektřinou poháněné minibusy v centru, kvůli poruchovosti ale brzy skončily.
Pražské trolejbusy přitom měly i během let, kdy maximálně stály ve střešovickém muzeu MHD jako exponáty, mnoho příznivců, Ti se v roce 2010 například zasloužili o zřízení symbolické zastávky na Orionce, kde trolejbusy v roce 1972 dojezdily. Památek na trolejbusovou éru je ale víc - pozornému chodci neuniknou na fasádách některých domů stopy, které na nich zanechaly trolejbusové dráty. Občas je k nalezení původní sloup a znalci poznají také terénní úpravy.
Do ulic hlavního města Československa trolejbusy vyjely v srpnu 1936, první linka vedla z tramvajové vozovny Střešovice přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky. "Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu", psal nadšeně tehdejší tisk o novém druhu dopravy, který doplnil tramvaje a autobusy. Trolejbusy byly například schopné zdolávat i kopce pro autobusy sjízdné jen obtížně.
Ještě před druhou světovou válkou přibyla druhá trať, vedla ke zbrojovce v Jinonicích. Hlavní rozmach pražské trolejbusové dopravy ale přišel až po osvobození. Elektřinou poháněné vozy se rozjely nejen do centra města a na žižkovskou, střešovickou nebo pankráckou periferii, ale také do míst mimo hranice tehdejšího hlavního města, do Čakovic a Velké Chuchle. V polovině 50. let tak byla trolejbusová síť v Praze stabilizovaná a existovaly plány na další rozšíření až na Zbraslav.
Vrcholem trolejbusové éry byl rok 1959, kdy na 59 kilometrech tras jezdilo 11 linek, už tehdy ale přišly první rány. Zanikla nejstarší linka a dočasně přerušen (ve skutečnosti ale nadobro ukončen) byl i provoz trolejbusů do Chuchle. V roce 1960 sice přišla dodávka 35 nových trolejbusů značky Škoda, to už ale byl začátek labutí písně tohoto druhu dopravy v hlavním městě. Jen o tři roky později, kdy v Praze jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů.
O tom, proč vlastně z Prahy trolejbusy zmizely, se dodnes jen spekuluje. Den po poslední jízdě Rudé právo v krátké noticce pouze napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". Prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na nekvalitní údržbu. Dalším důvodem, proč trolejbusybyly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy.
O návrat trolejbusů se vážně uvažovalo od druhé půlky 80. let. "Vytvoří doplňkovou síť základního kolejového systému MHD, a to zejména ve velkých obytných celcích," napsala v září 1989 ČTK. Plány počítaly s tím, že trolejbusy budou jezdit na nová sídliště na severu, jihu a jihozápadě Prahy. Od léta 1990 se bylo možné v novinách dočíst o snaze zavést trolejbusyuž do konce roku 1991. Dopravní podnik dokonce vytvořil organizační jednotku, z plánů ale nakonec na skoro tři dekády sešlo.
Související
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 1 hodinou
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 2 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 3 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 4 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 5 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 6 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 6 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 7 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 8 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 9 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 10 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 10 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 11 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 12 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 12 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 14 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.
Zdroj: Libor Novák