Praha - Trolejbusy pomáhaly v Praze před druhou světovou válkou zavádět hromadnou dopravu do mnoha kopcovitých částí města a dvojité troleje patřily až do 60. let nerozlučně k obrazu Vinohrad, Karlova náměstí nebo Strahova.
Na podzim 1972 ovšem vyjel nadlouho poslední pražský trolejbus a pražské ulice místo nich ovládly autobusy. Nyní se ale situace pomalu mění, 1. července se totiž po téměř 46 letech otevře nová trolejbusová linka.
Dostala číslo 58 a bude vozit cestující mezi Libní a Letňany, tedy na trase, kde trolejbusy se stejným označením fungovaly v letech 1952 až 1965. Návrat trolejbusu do Prahy přitom umožnil pokrok v elektromobilitě, nové vozidlo se totiž dá považovat i za elektrobus s dynamickým dobíjením, který jen na necelém kilometru využije elektřinu z drátů nad vozovkou, ve zbytku ho budou pohánět baterie. Troleje zatím vyrostly jen nad strmou Proseckou ulicí.
Zkušební provoz na trase začal už loni v říjnu, kdy se připomínalo 45 let od ukončení trolejbusového provozu v hlavním městě. První novodobé pokusy s využitém elektřiny k pohonu silničních vozidel v pražské MHD jsou ovšem ještě o pár let starší. V roce 2015 se například zkoušel elektrobus, který měl pevnou dobíjecí stanici na obratišti Želivského, už o pět let dříve jezdily dva elektřinou poháněné minibusy v centru, kvůli poruchovosti ale brzy skončily.
Pražské trolejbusy přitom měly i během let, kdy maximálně stály ve střešovickém muzeu MHD jako exponáty, mnoho příznivců, Ti se v roce 2010 například zasloužili o zřízení symbolické zastávky na Orionce, kde trolejbusy v roce 1972 dojezdily. Památek na trolejbusovou éru je ale víc - pozornému chodci neuniknou na fasádách některých domů stopy, které na nich zanechaly trolejbusové dráty. Občas je k nalezení původní sloup a znalci poznají také terénní úpravy.
Do ulic hlavního města Československa trolejbusy vyjely v srpnu 1936, první linka vedla z tramvajové vozovny Střešovice přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky. "Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu", psal nadšeně tehdejší tisk o novém druhu dopravy, který doplnil tramvaje a autobusy. Trolejbusy byly například schopné zdolávat i kopce pro autobusy sjízdné jen obtížně.
Ještě před druhou světovou válkou přibyla druhá trať, vedla ke zbrojovce v Jinonicích. Hlavní rozmach pražské trolejbusové dopravy ale přišel až po osvobození. Elektřinou poháněné vozy se rozjely nejen do centra města a na žižkovskou, střešovickou nebo pankráckou periferii, ale také do míst mimo hranice tehdejšího hlavního města, do Čakovic a Velké Chuchle. V polovině 50. let tak byla trolejbusová síť v Praze stabilizovaná a existovaly plány na další rozšíření až na Zbraslav.
Vrcholem trolejbusové éry byl rok 1959, kdy na 59 kilometrech tras jezdilo 11 linek, už tehdy ale přišly první rány. Zanikla nejstarší linka a dočasně přerušen (ve skutečnosti ale nadobro ukončen) byl i provoz trolejbusů do Chuchle. V roce 1960 sice přišla dodávka 35 nových trolejbusů značky Škoda, to už ale byl začátek labutí písně tohoto druhu dopravy v hlavním městě. Jen o tři roky později, kdy v Praze jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů.
O tom, proč vlastně z Prahy trolejbusy zmizely, se dodnes jen spekuluje. Den po poslední jízdě Rudé právo v krátké noticce pouze napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". Prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na nekvalitní údržbu. Dalším důvodem, proč trolejbusybyly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy.
O návrat trolejbusů se vážně uvažovalo od druhé půlky 80. let. "Vytvoří doplňkovou síť základního kolejového systému MHD, a to zejména ve velkých obytných celcích," napsala v září 1989 ČTK. Plány počítaly s tím, že trolejbusy budou jezdit na nová sídliště na severu, jihu a jihozápadě Prahy. Od léta 1990 se bylo možné v novinách dočíst o snaze zavést trolejbusyuž do konce roku 1991. Dopravní podnik dokonce vytvořil organizační jednotku, z plánů ale nakonec na skoro tři dekády sešlo.
Související
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
Policie hledá svědky jízdy autobusu, který se v Praze střetl s tramvají
Aktuálně se děje
před 36 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák