Praha - Trolejbusy pomáhaly v Praze před druhou světovou válkou zavádět hromadnou dopravu do mnoha kopcovitých částí města a dvojité troleje patřily až do 60. let nerozlučně k obrazu Vinohrad, Karlova náměstí nebo Strahova.
Na podzim 1972 ovšem vyjel nadlouho poslední pražský trolejbus a pražské ulice místo nich ovládly autobusy. Nyní se ale situace pomalu mění, 1. července se totiž po téměř 46 letech otevře nová trolejbusová linka.
Dostala číslo 58 a bude vozit cestující mezi Libní a Letňany, tedy na trase, kde trolejbusy se stejným označením fungovaly v letech 1952 až 1965. Návrat trolejbusu do Prahy přitom umožnil pokrok v elektromobilitě, nové vozidlo se totiž dá považovat i za elektrobus s dynamickým dobíjením, který jen na necelém kilometru využije elektřinu z drátů nad vozovkou, ve zbytku ho budou pohánět baterie. Troleje zatím vyrostly jen nad strmou Proseckou ulicí.
Zkušební provoz na trase začal už loni v říjnu, kdy se připomínalo 45 let od ukončení trolejbusového provozu v hlavním městě. První novodobé pokusy s využitém elektřiny k pohonu silničních vozidel v pražské MHD jsou ovšem ještě o pár let starší. V roce 2015 se například zkoušel elektrobus, který měl pevnou dobíjecí stanici na obratišti Želivského, už o pět let dříve jezdily dva elektřinou poháněné minibusy v centru, kvůli poruchovosti ale brzy skončily.
Pražské trolejbusy přitom měly i během let, kdy maximálně stály ve střešovickém muzeu MHD jako exponáty, mnoho příznivců, Ti se v roce 2010 například zasloužili o zřízení symbolické zastávky na Orionce, kde trolejbusy v roce 1972 dojezdily. Památek na trolejbusovou éru je ale víc - pozornému chodci neuniknou na fasádách některých domů stopy, které na nich zanechaly trolejbusové dráty. Občas je k nalezení původní sloup a znalci poznají také terénní úpravy.
Do ulic hlavního města Československa trolejbusy vyjely v srpnu 1936, první linka vedla z tramvajové vozovny Střešovice přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky. "Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu", psal nadšeně tehdejší tisk o novém druhu dopravy, který doplnil tramvaje a autobusy. Trolejbusy byly například schopné zdolávat i kopce pro autobusy sjízdné jen obtížně.
Ještě před druhou světovou válkou přibyla druhá trať, vedla ke zbrojovce v Jinonicích. Hlavní rozmach pražské trolejbusové dopravy ale přišel až po osvobození. Elektřinou poháněné vozy se rozjely nejen do centra města a na žižkovskou, střešovickou nebo pankráckou periferii, ale také do míst mimo hranice tehdejšího hlavního města, do Čakovic a Velké Chuchle. V polovině 50. let tak byla trolejbusová síť v Praze stabilizovaná a existovaly plány na další rozšíření až na Zbraslav.
Vrcholem trolejbusové éry byl rok 1959, kdy na 59 kilometrech tras jezdilo 11 linek, už tehdy ale přišly první rány. Zanikla nejstarší linka a dočasně přerušen (ve skutečnosti ale nadobro ukončen) byl i provoz trolejbusů do Chuchle. V roce 1960 sice přišla dodávka 35 nových trolejbusů značky Škoda, to už ale byl začátek labutí písně tohoto druhu dopravy v hlavním městě. Jen o tři roky později, kdy v Praze jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů.
O tom, proč vlastně z Prahy trolejbusy zmizely, se dodnes jen spekuluje. Den po poslední jízdě Rudé právo v krátké noticce pouze napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". Prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na nekvalitní údržbu. Dalším důvodem, proč trolejbusybyly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy.
O návrat trolejbusů se vážně uvažovalo od druhé půlky 80. let. "Vytvoří doplňkovou síť základního kolejového systému MHD, a to zejména ve velkých obytných celcích," napsala v září 1989 ČTK. Plány počítaly s tím, že trolejbusy budou jezdit na nová sídliště na severu, jihu a jihozápadě Prahy. Od léta 1990 se bylo možné v novinách dočíst o snaze zavést trolejbusyuž do konce roku 1991. Dopravní podnik dokonce vytvořil organizační jednotku, z plánů ale nakonec na skoro tři dekády sešlo.
Související
Maraton omezí pražskou dopravu. Využijte metro, radí dopravce
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková