Dostavba pražského okruhu se komplikuje, soud vyhověl stížnostem městských částí

Již v lednu Nejvyšší správní soud rozhodl, že pražský magistrát postupoval nezákonně a to i při územním řízení týkajícího se severního pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí. Důvodem zrušení části změny územního plánu bylo podle nálezu soudu nedostatečné posouzení vlivů stavby na životní prostředí.

"Soud shledal pochybení v chybějícím posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, přestože tato lokalita chrání i tzv. prioritní typ stanoviště," uvedl František Emmert, tiskový mluvčí Nejvyššího správního soudu.

Chybělo také posouzení kumulativních a společných vlivů pražského okruhu a letiště Praha-Ruzyně, nebyly posouzeny ani přivaděče a mimoúrovňové křižovatky nadmístního významu, uvedl Emmert. "Podle Nejvyššího správního soudu bylo chybou i to, že se provedené vyhodnocení vlivů na životní prostředí nezabývalo vlivem jednotlivých částí stavby pražského okruhu na konkrétní dotčená území. Konečně pak soud shledal pochybení i ve způsobu vypořádání námitek podaných v rámci řízení zástupcem veřejnosti," uzavřel Emmert.

Čtvrteční rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s největší pravděpodobností oddálí dokončení celého severozápadního obchvatu Prahy. Auta po něm měla podle plánů pražského magistrátu začít jezdit za dva roky. Nyní je pravděpodobné, že se celým případem budou znovu muset zabývat obecné soudy.

Kasační stížnost, kterou podaly spolu se sedmi obyvateli Prahy i městské části Dolní Chabry a Břežany, je mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví. Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně. Nové důkazy však navrhovat není možné.

Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodnout na základě kasační stížnosti sám, může pouze napadené rozhodnutí zrušit a vrátit k novému rozhodnutí krajskému soudu.