Dávky na bydlení brzdí zaměstnanost. Minimální mzda musí růst, naléhá Marksová

Minimální mzda dosahuje nyní 9200 korun. Od ledna se zvýší na 9900 korun. Ani to ale podle ministryně nestačí. „Chceme, aby nízkopříjmová kategorie pracovala. Potřebujeme výrazně vyšší minimální mzdu, aby se rozevřely nůžky mezi dávkami a příjmem z práce," vysvětlovala přítomným Marksová.

Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Podle Marksové v příštím roce dosáhne asi 36 procent. Odbory už dřív uváděly, že při dosavadním tempu zvyšování minimální mzdy kabinet své předsevzetí nejspíš nesplní. „Uvidíme, jestli politická reprezentace 40 procent dodrží," řekl dnes předák Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Životní a existenční minimum podle ní tvoří jen nízké částky, problém ale představují dávky na bydlení. „Těm lidem se hradí poměrně vysoké náklady. Když překročí hranici příjmu o pár set korun, tak přijdou o velkou sumu peněz, které jim hradí bydlení," uvedla politička, podle které není systém dávek na bydlení ideální.

Je potřeba o prý upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat. Ministerstvo už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě - příspěvek a doplatek. Podle plánů se v budoucnu měla poskytovat dávka jen jedna. Resort navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách.