Češi o důchodech: Zásluhovost, nebo solidarita? Společnost je rozpolcená

V případě první dvojice výroků, které proti sobě staví princip solidarity a zásluhovosti důchodového systému, je česká společnost značně rozpolcená, s velmi mírným příklonem k solidárnosti systému, kterou upřednostnila více než třetina (35 %) občanů, zatímco k principu zásluh v podobě výkonu se spíše kloní necelá třetina (31 %) lidí. Srovnatelná část respondentů (30 %) se pak v tomto ohledu ve svých názorech pohybuje uprostřed.

Podíváme-li se na vývoj postojů k jednotlivým dvojicím výroků v čase, v prvním případě, kde šlo o rozhodování mezi principem solidarity a zásluhovosti, oproti poslednímu šetření mírně (o pět procentních bodů) klesl podíl lidí, kteří se spíše přiklánějí k solidárnosti důchodového systému. Neznamená to však, že by zároveň došlo k navýšení podílu těch, kteří se přiklánějí k zásluhovosti, když oproti uvedené změně vzrostl pouze podíl občanů s názorem uprostřed, a to rovněž o pět procentních bodů.

Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace výrazně přiklání k odpovědnosti státu. Více než polovina (56 %) se kloní k odpovědnosti státu, zhruba třetina (32 %) volí střed mezi státem a jednotlivcem. Pouze jedna desetina (10 %) si myslí, že se o své finanční zajištění v důchodu mají starat občané sami.

Poslední dvojice výroků zjišťovala, zda se současný důchodový systém zdá obyvatelům být spravedlivý, či naopak. Zhruba desetina (11 %) respondentů si myslí, že spravedlivý je, více než dvě pětiny (44 %) respondentů se však přiklánějí k opačnému názoru. Více než třetina (37 %) veřejnosti si myslí, že je spravedlivý tak napůl, uvedl soc.cas.cz.

V případě otázky, zda je současný důchodový systém spravedlivý, nebo nespravedlivý, oproti listopadu 2013 o šest procentních bodů klesl počet lidí, kteří ho považují za spravedlivý. Tím se tento podíl dostal na nejnižší zaznamenanou úroveň od roku 2010, kdy tyto výroky byly respondentům předloženy poprvé. Podíl těch, podle kterých je současný důchodový systém nespravedlivý, ovšem zůstal stejně vysoký jako v roce 2013. Naopak došlo k nárůstu podílu těch, pro které není důchodový systém ani spravedlivý, ani nespravedlivý (o čtyři procentní body).

Z hlediska sociodemografických a jiných třídicích znaků můžeme vidět, že podpora principu solidarity klesá a přesouvá se ve prospěch principu zásluhovosti spolu s rostoucím vzděláním, se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti a rovněž s posunem v sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ve směru od levice k pravici. Co se týká rozdílů mezi pozicemi respondentů v zaměstnání, k solidaritě se přiklánějí nejčastěji nezaměstnaní. Oproti tomu princip zásluhovosti prosazují nejčastěji podnikatelé se třemi a více zaměstnanci.

K principu solidarity dále tíhnou ti, kteří si myslí, že současný důchodový systém není třeba měnit. Naopak ti, kdo se nejčastěji přiklánějí k výroku prosazujícímu zásluhovost, se domnívají, že změnit důchodový systém v České republice je rozhodně potřebné.