Zvyšování důchodů jinak? Vláda mění pravidla, návrh projedná Sněmovna

Vláda bude v takovém případě nově moci valorizaci zvžěit. Důchody by ale mohl ročně růst maximálně o 1,7 procenta. Penzisté by vyšší částku dostávali vždy od ledna jako dosud. Na úpravě pravidel valorizace se dohodla v prosinci koalice. Aby změna začala platit, musí ji schválit zákonodárci a podepsat prezident. Opoziční ODS návrh považuje za předvolební populismus vlády.

Vláda tak podle premiéra dostane možnost „vyhnout se" nízké valorizaci podle „rigidního vzorce" pro výpočet zvýšení penze, který je v zákoně.„Měníme pravidla zvyšování důchodů. Vláda bude moci svým rozhodnutím valorizovat penze více, než jí zákon umožňuje dnes," uvedl po jednání Sobotka.

Šéfka rezortu práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že změna má předejít zdlouhavým jednáním o zvyšování důchodů ve Sněmovně. Zdůraznila, že návrh se pouze vrací k praxi, která už fungovala. Současná vláda podle jejích předpokladů zřejmě nebude muset k možnosti sáhnout díky růstu mezd, který se ve zvyšování penzí odráží.

Podle zákona se důchody v Česku zvyšují vždy na začátku roku, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže penze letos rostly jen o 40 korun. Pokud by kabinet přidal podle navrhovaných pravidel o 1,7 procenta, odpovídalo by to nyní v průměru částce skoro 200 korun měsíčně.

Tento krok se ale nelíbí opozici. ODS označila tento krok za předvolební populismus. Podle odbornice ODS pro sociální oblast Lenky Kohoutové by vláda neměla mít možnost o valorizaci nad zákonná pravidla rozhodovat sama a přidávat víc třeba před volbami, mimořádné zvýšení penzí by měli schválit zákonodárci. Podle Kohoutové kabinet přijímá nesystémové kroky, o stav a budoucnost důchodového systému se ale nestará.

„Předvolební populismus vlády. Chce zvyšovat důchody bez zákona. Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš překonali i Jiřího Paroubka a jeho marťany," dodal její stranický kolega Zbyněk Stanjura.

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňského září starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobní penzi dostávalo 2,37 milionu žen a mužů. V průměru měli 11.334 korun. Důchodový účet skončil loni se schodkem 33,6 miliardy korun. Na penze se vyplatilo 385,5 miliardy a vybralo 351,9 miliardy korun.

Podle autorů návrhu by si zvýšení penze o 1,7 procenta vyžádalo ročně další výdaje ve výši 0,3 procenta HDP. V loňských hodnotách to odpovídá zhruba 14 miliardám korun. Změna valorizace by se neměla týkat jen penzí, ale i příplatků k důchodu.

Zásadně proti návrhu se postavila Česká národní banka. Podle ní nynější pravidla odrážejí růst životních nákladů i vývoj ekonomiky. Nepovažuje za vhodné, aby o tak velké sumě rozhodovala sama vláda. Pokud by podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška kabinet přidával víc dva či tři roky po sobě, mohlo by to rozvrátit veřejné finance.

Sobotkova vláda by podle nových pravidel ráda postupovala už při zvýšení důchodů pro příští rok. Navrhuje proto projednat normu v Parlamentu zrychleně, aby mohla platit už od srpna.

„Vláda svým rozhodnutím otvírá dveře rozpočtové neodpovědnosti v budoucnu. Diskrece vládě ke zvýšení penzí maximálně o 1.7% se na první pohled nezdá být tak zásadní. Zásadním problémem ovšem je, že nejde ve státním rozpočtu o jednorázový výdaj, nýbrž o trvalé zvýšení základny pro výpočet penzí v každém následujícím roce. Pokud by nastaly podmínky pro uplatnění této diskrece vlády dva nebo tři roky po sobě, mohlo by opatření rozvrátit veřejné finance. Směr, který tímto rozhodnutím země nabírá, je o to nebezpečnější, že Česko nedisponuje na rozdíl od většiny sousedních zemí žádnou ústavní pojistkou, která by chránila veřejné finance před neodpovědným chováním politiků v budoucnu. Ústavní zákon o  rozpočtové neodpovědnosti leží už několik let v parlamentu, aniž by se jeho schválení přibližovalo. Je třeba myslet na to, že při budoucích volbách nemusí být karty rozdány tak šťastně, aby se strany vládní koalice vzájemně hlídaly před velkými prohřešky proti fiskální disciplíně," uvedl ekonom společnosti UniCredit Bank Pavel Sobíšek.