Česko balancuje nad propastí, lidé nemají peníze na bydlení

V Česku existují dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek. V srpnu se vydalo 170.000 příspěvků na bydlení. Před rokem jich bylo o pětinu méně, tedy 140.900. Za prvních osm měsíců do dávky putovalo skoro 4,79 miliardy korun. Je to o zhruba 28 procent víc než v loňském roce. Tehdy úřady práce vydaly 3,75 miliardy. V srpnu si lidé rozdělili 552 milionů korun, o rok dřív 422 milionů.

Podle ministerstva je za růstem počtu dávek i výdajů zhoršování situace mnoha domácností i zvýšení dávek, které se od ledna upravily kvůli zvedajícím se nákladům na bydlení.

V srpnu stát vyplácel také 66.400 doplatků na bydlení. Loni jich bylo o 22.000 méně. Od ledna do srpna do této dávky plynulo 1,78 miliardy korun, za stejnou dobu minulý rok to byla zhruba miliarda. "Představuje to výrazný nárůst o 762,7 milionu korun. Je to 74,7 procenta," uvádí ministerská zpráva o vyplácení dávek. Podle ní je důvodem zvyšování nezaměstnanosti a přibývání lidí v tísni. Výdaje rostly na doplatky v nájemním bydlení i jinde, a to především v ubytovnách, upřesnili autoři zprávy.Právě ubytovny odborníci na sociální problematiku kritizují, a to kvůli nevyhovujícím podmínkám a nepřiměřeným nájmům. Peníze od státu často putují rovnou na účty majitelů těchto zařízení. Experti mluví o "obchodu s chudobou". Podle zjištění vládní agentury pro sociální začleňování v jedné z ubytoven v jihočeském Větřní platila čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky asi 10.800 korun. Pronájem bytu 65 metrů čtverečních by podle mapy nájemného vyšel maximálně na 5499 korun, stejně velký obecní byt bez služeb na 1982 až 2294 korun.

Pomůže případná koalice ČSSD, ANO a lidovců?

Jedním ze základních nástrojů pro realizaci efektivního sociálního bydlení je podle Platformy pro sociální bydlení zakotvení legislativní povinnost obcí zajistit občanům a občankám, kteří se ocitnou v situaci, píše denikreferendum.cz.

Ve svých odpovědích pro Platformu pro sociální bydlení ČSSD uvedla: „Sociální bydlení by bylo poskytováno v bytovém fondu ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, v pobytových zařízeních sociálních služeb (azylové domy, domovy pro seniory) a v nejnižším stupni v regulovaných ubytovnách."

Politická strana ANO deklaruje, že „základní myšlenkou v problematice bytové politiky je skutečnost, že garantem práva na bydlení je stát a ten by měl toto právo realizovat prostřednictvím obcí". Obdobně k tématu přistupuje také KDU–ČSL, která deklaruje, že obce budou muset více participovat na zajištění bytových potřeb.

Podle Štěpána Ripky, mluvčího Platformy pro sociální bydlení, „je myšlenka, že sociální bydlení by měly řešit obce sama o sobě správná, má však několik ale. První je, že obce se v minulosti zpravidla zaměřovaly pouze na podporu bydlení seniorů a mladých rodin s dětmi, případně zdravotně handicapovaných. Obecní bytové politiky zaměřené široce na lidi ohrožené bezdomovectvím, včetně etnických menšin, se zatím uplatňovaly jen velmi zřídka. Druhým ale je, že některé obce způsobily segregaci nízkopříjmových domácností či romských domácností a vznik sociálně vyloučených lokalit. Proto je třeba dobře promyslet, jakým způsobem by obce měly dělat bytovou politiku. Při řešení sociálního bydlení by neměl být kladen důraz jen na povinnost obcí zajistit ho, ale také na jeho kvalitu a parametry."