Češi, co to děláte s důchodci? ČR pod palbou kritiky

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé, kteří nastupují do penze, mívají díky vyšší mzdě také vyšší důchody. Ty se pravidelně valorizují. Výdaje tedy postupně rostou. Loni dosáhly 9,9 procenta HDP. V roce 2011 to bylo 9,6 procenta. Na přelomu tisíciletí se podíl pohyboval kolem osmi procent. Po vzniku samostatného Česka v roce 1993 se na penze vydalo 6,7 procenta HDP.

I když výdaje rostou, Česko do důchodů posílá méně než jiné státy EU. Průměr podle Eurostatu v roce 2009 dosahoval něco přes 12,5 procenta HDP. Největší důchodové výdaje měly Itálie a Rakousko, kde podíl činil víc než 15 procent. Menší než v ČR byl pak v Estonsku, Bulharsku, na Slovensku, v Lotyšsku, na Kypru a v Irsku.

Zatímco výdaje rostou, poměr důchodu ke mzdě se snižuje. V roce 1993 dostávali důchodci 47 procent hrubé mzdy a 60,1 procenta mzdy čisté. Loni to bylo 41,6 procenta hrubé a 54,1 procenta čisté mzdy.

Stejně jako loni na tom byli penzisté i v roce 2009, kdy byl stejný poměr penze k hrubé mzdě. Nejhorší byl rok 2008, kdy důchod činil 40,2 procenta hrubého příjmu. Podle pravidel Mezinárodní organizace práce by penze neměla klesnout pod 40 procent hrubé mzdy v zemi.

Důchody se pravidelně valorizují. Bývalá Nečasova vláda přidávání zbrzdila, chtěla tak šetřit a nezvyšovat schodek rozpočtu. Letos v lednu procentní část penze, která se počítá podle výdělku a odpracovaných let, rostla o 1,6 procenta. Pevná část penze, která je pro všechny stejná, se zvedla o 40 korun na 2270 korun. V roce 2011 se procentní část zvýšila o 3,9 procenta a pevná o 60 korun. Od ledna porostou důchody o deset korun v pevné části a o 0,4 procenta v procentní části, celkem tedy průměrně o 45 korun. Přidávání je totiž vázáno také na růst reálné mzdy, a ta v Česku klesla.

Firmy musí změnit strategii

Průměrný věk obyvatele Evropy v roce 2050 dosáhne 47 let. Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje a stane se výzvou pro celou společnost, podle OSN dokonce tou největší, kterou 21. století přináší. V České republice mají lidé starší 65 let tvořit už za 17 let 23 % populace a v roce 2050 celou třetinu všech obyvatel, což znamená přibližně 3 miliony lidí. Odhaduje to tak Český statistický úřad.

Je proto nutné začít přemýšlet, jak stárnoucí zaměstnance uplatnit v pracovním životě. Nebude možné je přehlížet a propouštět tak, jak se tomu děje dnes. Starší generace se stane nepostradatelnou pracovní silou. Proto je potřeba změnit úhel pohledu a upravit personální management, informuje podnikatel.cz.

Říká se, že starší zaměstnanci jsou méně inovativní, častěji nemocní a nepracují s takovým elánem. Mnoho firem se obává, že najímání starších lidí zvýší náklady a sníží produktivitu. Skoro nikdo ale nemluví o tom, že stárnutí populace může být pro firmy také dobré, neboť přináší příležitost pro vyšší produktivitu a lepší konkurenceschopnost. Podmínkou však je mít správnou strategii, říká Constantin Kinský ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants.

Starší zaměstnanci jsou také důležitým zdrojem inovativního a kreativního potenciálu. Pokud uvažujete o založení firmy, jsou zkušení lidé často úspěšnější, než jejich mladší kolegové, zdůrazňuje Constantin Kinský. Odkazuje na žebříček nejrychleji rostoucích technologických společností časopisu Forbes z letošního roku. Pět z první desítky bylo založeno lidmi mezi 35 a 49 roky. Pouze tři z nich založili lidé mladší 30 let.