Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,454 milionu lidí. Bylo to o 3000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,37 milionu lidí. To bylo o 127.000 méně než na konci roku 2018. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,087 milionu lidí, o 130.000 více než loni v prosinci.
"Úbytek střadatelů ve starém penzijním připojištění a zvýšení jejich počtu v novém doplňkovém penzijním spoření je pozitivní. Lidé si uvědomují, že starý transformovaný fond ve většině případů jejich peníze vzhledem k inflaci spíše znehodnocuje. Správně nastavené nové doplňkové penzijní spoření zhodnocuje peníze klientům lépe," řekl ČTK regionální ředitel společnosti 4fin Vojtěch Duffek. Především pro mladší střadatele a ty ve středním věku je to podle něj dobrá volba.
Za tři čtvrtletí roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 5,4 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vzrostl proti konci roku 2018 o pět Kč na 139 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 132 Kč (nárůst o čtyři Kč) a na doplňkové penzijní spoření 160 Kč, stejně jako koncem roku 2018.
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření dosáhl 27,7 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl proti konci roku 2018 o 11 Kč na 712 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění vzrostl o 11 Kč na 691 Kč, u účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o devět korun na 781 korun.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
1. května 2026 18:56
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
Související
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák