Biopaliva v otázkách a odpovědích: Získá Agrofert pět miliard?

1) Jsou biopaliva v České republice novinkou?

Nejsou. Již po roce 1989 založilo na základě potřeby náhrady za motorovou naftu 22 českých zemědělských podniků Sdružení pro bionaftu. Od té doby se technologie i rozsah výroby postupně zlepšují. V roce 2003 vstoupila v platnost evropská směrnice doporučující nahrazení části fosilních paliv biopalivy, od roku 2006 platí v Evropské unii závazné povinné cíle mít v roce 2020 10 % energie v dopravě z obnovitelných zdrojů a zároveň snížit emise skleníkových plynů v dopravě o 6 % oproti roku 2010. Nahrazování fosilních paliv biopalivy je v ČR povinné od 1. září 2007 a vyžádaly si ho směrnice EU, se kterými ČR souhlasila. Od zavedení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot si EU slibuje snížení spotřeby ropy a zlepšení ovzduší.

2) Kdo přišel v ČR se systémem podpory biopaliv?

Způsob podpory daňovým zvýhodněním biopaliv předložil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek Poslanecké sněmovně v roce 2009. Dne 25. 3. 2009 k předloženému materiálu o biopalivech Miroslav Kalousek v PS uvedl: „...vláda České republiky v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto si vás jménem vlády České republiky dovoluji požádat o projednání a schválení tohoto návrhu zákona.

3) Jaká je historie biopaliv a jejich podpory?

Jde o Víceletý program podpory využívání biopaliv v dopravě. Ten vypracovalo v letech 2007 a 2008 Ministerstvo zemědělství k dosažení cílů stanovených EU, schválila ho vláda a v prosinci 2008 i Evropská komise. V roce 2009 bylo na jeho základě navrženo ministrem financí Miroslavem Kalouskem osvobození biopaliv od spotřební daně. Umožnilo to rozvoj trhu s vysokoprocentními biopalivy, která nejsou bez podpory konkurenceschopná. Plánem bylo podporovat vysokoprocentní biopaliva nepřetržitě až do roku 2020 tak, aby mohly být splněny stanovené cíle, ke kterým se ČR zavázala.Dne 31. 10. 2012 Nečasova vláda schválila aktualizaci Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů s tím, že bude prodloužena podpora pro vysokoprocentní biopaliva do roku 2020. V žádném z dokumentů není uvedeno, že daňové zvýhodnění vysokoprocentních biopaliv bude ukončeno k 30. 6. 2015.

4) Jak je to s podporou biopaliv v jiných státech? Je pravda, že biopaliva řada států vůbec nepodporuje?

Není to pravda. Všechny státy EU nějakým způsobem biopaliva podporují. Třináct států, mj. Rakousko, Maďarsko a Německo, biopaliva podporuje daňovým zvýhodněním.

5) Jaké jsou hlavní důvody pro pokračování podpory biopaliv u nás?

Biopaliva jsou efektivní ve snižování emisí skleníkových plynů a energetické závislosti, na druhou stranu jsou ale finančně nákladnější na výrobu, a proto by v konkurenci levnějších běžných paliv neobstála. Bez poskytnuté podpory by je tedy nikdo nekupoval a ČR by nesplnila stanovené cíle, které požaduje EU do roku 2020. Navíc používáním biopaliv naší vlastní výroby snižujeme energetickou závislost země na ruské ropě. Díky tomu mají odbyt čeští zemědělci a veškeré suroviny se zpracovávají v ČR.

6) Zvyšuje se kvůli podpoře biopaliv osevní plocha řepky?

Toto tvrzení neplatí, protože řepka je především potravinářská surovina a na biopaliva směřuje zhruba jen 1/3 úrody. Osevní plocha řepky přímo nesouvisí s nárůstem spotřeby biopaliv. To ukazují statistická data o ploše řepky v ČR. Zatímco podpora biopaliv byla zavedena až v roce 2010 a právě tehdy se osevní plochy řepky začaly pohybovat na úrovni cca 380 tis. ha, tak podobná plocha byla oseta i v roce 1999, kdy žádná podpora ještě neexistovala.Navíc platí, že třetina biopaliv se nevyrábí z řepky, ale z cukrové řepy, obilí a kukuřice.

7) Počítalo se v minulosti s prodloužením podpory biopaliv po roce 2015?

Samozřejmě, protože postupné zvyšování objemu používaných biopaliv, tak jak ho požaduje EU, se bez této podpory dosáhnout nedá. Je tedy zcela logické, že pokud jsou cíle stanovené pro rok 2020, bude i podpora probíhat do tohoto roku.

8) Jaké podpory biopaliv existují (daňové zvýhodnění)?

Daňové zvýhodnění používá velká část členských států. Kombinují se s dalšími podporami, např. na nákup nových biotechnologií, výstavbu zařízení na výrobu biopaliv a podobně.

9) Proč nepodporujeme všechna biopaliva bez rozdílu (1. generace, 2. generace)?

Podporujeme biopaliva všech generací bez rozdílu. Podporováno je totiž palivo jako takové, způsob jeho produkce pro to není rozhodující. ČR se bude snažit rozvíjet technologie biopaliv 2. generace.

10) Kdo u nás může vyrábět biopaliva?

Kdokoliv. Existují již i malé rafinační zařízení o velikosti čtyř nákladních kontejnerů, která umožňují přímo na farmě vyrábět bionaftu z řepky.

11) Je pravda, že Agrofert získá podporu 5 mld. korun?

V žádném případě to není možné. Výše podpory je součtem nevybrané nebo vrácené spotřební daně, kterou platí distributor paliva při jeho prodeji. Fakticky tedy z této podpory těží ti, kdo na biopalivo jezdí (řidiči), protože jim se to přímo promítne do ceny tankovaného paliva. Má to tedy dopady například na autobusy MHD.

12) Opravdu dosáhne podpora biopaliv v ČR v příštích 5 letech 9 miliard korun?

Nepředpokládáme to. Jde o maximální strop, fakticky se dá již nyní říci, že to bude podstatně méně. V roce 2009 ministr Kalousek takto notifikoval podporu na 5 let v maximální výši 11 miliard, ale reálně se vyčerpalo pouze cca 6 miliard.

13) Máme u nás k dispozici biopaliva 2. generace a co jsou vlastně biopaliva 2. generace?

Biopaliva 2. generace se vyrábějí z určitých druhů odpadů, například z dřevozpracujícího průmyslu. V ČR ale taková biopaliva zatím nemáme, nebo jen ve velmi omezeném množství, a spíše pro vědecké účely. V celé EU je těchto paliv jen minimum, protože jejich výroba je mnohem dražší a složitější než těch tradičních.

14) Existují biopaliva 3. generace?

Ano, ale pouze na papíře. Vyrábět by se měla z vodních řas. To však bude vyžadovat velmi nákladné a rozsáhlé vodní pěstitelské nádrže. Tento způsob výroby bude ještě dražší než u biopaliv z odpadů. ČR je navíc vnitrozemským státem bez přístupu k moři.

15) Opravdu EU ustupuje od biopaliv 1. generace?

Nikoliv. I Evropský parlament potvrdil cíle pro obnovitelné zdroje energie v dopravě do roku 2020, ze kterých až 7 % energie (9 % objemu) paliv v dopravě může být z biopaliv 1. generace.

16) Může Brusel sankcionovat ČR za to, že pokračuje v podpoře biopaliv 1. generace?

Nemůže. Jednak proto, že nám Evropská komise program podpory schválí, a také proto, že by tím popřela vlastní stanovené cíle. Ovšem je nutné dodržet dohody, které Ministerstvo zemědělství s EK dojednalo. Pokud se předložená novela zákona o spotřební dani bude nadále odkládat, může vzniknout problém. Tím se totiž uměle prodlužuje platnost úplného osvobození biopaliv od spotřební daně za plánované datum 1. 7. 2015. V ČR je výroba biopaliv podporována formou daňového zvýhodnění - čistá biopaliva jsou osvobozena od spotřební daně. Nynější vládní návrh poprvé zavádí zdanění vysokoprocentních biopaliv.

17) Co by se stalo, kdyby ČR přestala daňově zvýhodňovat biopaliva? Kdo by nesl největší náklady?

Povinnost dodávat biopaliva na trh platí i nadále a za její průběžné neplnění hrozí distributorům od státu nemalé sankce. Dá se předpokládat, že náklady související se zrušením podpory by si distributoři kompenzovali zvýšením cen běžných paliv na stojanech čerpacích stanic.

18) Hrozí ČR nějaké sankce v případě nesplnění podílu biopaliv v rámci obnovitelných zdrojů v dopravě?

Ano, v roce 2021 hrozí za nesplnění této povinnosti znatelné sankce, a to až v řádu miliard korun.