Průmyslové zemědělství nezajistí rozvoj venkova ani zaměstnanost, upozorňuje ODS

Podle senátorky jsou důvodem tohoto trendu ve vyspělých zemích především snahy zamezit vylidňování venkova, ale také podpora menších zemědělců a živnostníků, kteří ve venkovském prostředí působí. "Jednou z možností, kterou se vydalo například sousední Rakousko nebo Německo, je cílená podpora produkce zemědělských surovin, které jsou pro danou lokalitu specifické a na ní navazující podpora výroby lokálních potravin, lokálních pokrmů i lokální turistiky. Zemědělství se v takových regionech stává nositelem identity i zaměstnanosti na venkově, zejména prostřednictvím podniků na bázi rodinných farem. Venkov u našich sousedů se tak může opírat o lidi, kteří mají k místu, kde hospodaří, generacemi vytvořený a upevňovaný vztah," upozornila.

"Také v naší zemi se po letech nadvlády a dominance někdejších jednotných zemědělských družstev a státních statků postupně během posledních pětadvaceti let, zvyšuje podíl farem obhospodařovaných fyzickými osobami (soukromými zemědělci) na rodinných farmách. Tím jsme se do současné doby postupně blížili pojetí zemědělství ve vyspělých zemích," podotkla Vrecionová.

Senátorka připomíná, že na letošním Světovém fóru pro venkov (WRF) ve Španělsku řekl ředitel WRF Auxtin Ortie Etxeberria, že ve vyspělých zemích vytváří právě rodinné farmy 70 procent produkce surovin k výrobě potravin. Navzdory tomu se ale podle ní ČR pod současným vedením MZe vrací do dob socialistického průmyslového zemědělství, které žádoucí rozvoj venkova nezajistí.

"Takové zemědělství je postaveno pouze na ekonomických parametrech konkurenceschopnosti, bez potřebného vztahu k místu podnikání. I velkoprůmyslové zemědělství bylo přitom v předlistopadových dobách významným zaměstnavatelem na venkově – to ale díky umělé zaměstnanosti a politicky směrovaným zakázkám pro příslušné zemědělské podniky v rámci takzvaných přidružených výrob. Takové zakázky ale dnes neexistují. Navíc, i díky používání moderních technologií - velké průmyslové zemědělské podniky naopak minimalizují počet svých zaměstnanců, kteří mají ale velmi málo příležitostí sehnat na venkově mimo zemědělství pracovní příležitosti," podotkla.

"Přestože má ze zdrojů Evropské unie resort zemědělství na Programy rozvoje venkova (PRV) k dispozici desítky miliard korun, reálným výsledkem opravdový rozvoje venkova nebude. Ukazují to mimo jiné statistiky z průběhu již vyhlášeného prvního kola dotací na PRV, v němž drtivou většinu podpor získají velké zemědělské podniky a velké zemědělské projekty, které často ani ve venkovském prostoru nesídlí. A pokud ano, skončí tyto peníze místo skutečného rozvoje venkova v průmyslových technologiích. Ti, kteří by k rozvoji venkova mohli a chtěli skutečně přispět, budou jen paběrkovat, přestože by bylo možné právě na zemědělství a na práci aktivních lidí na venkově žijících žádoucí rozvoj regionů postavit," uzavřela senátorka.