Česko smrdí, stěžují si Němci. Pátrali jsme po tom proč, a tohle jsme zjistili

"Je to věčný problém, který trvá roky. Sasové za hranicí si v pravidelných periodách stěžují, že k nim ze severu, podle nich zřejmě od Záluží, jde zápach. Nikdy se nepodařilo nic zjistit a prokázat. Nové přístroje by měly přispět k tomu, aby se konečně prokázalo, zda od nás do Německa opravdu něco zapáchajícího vane, anebo ne. Uvidíme, co naměříme," řekl serveru idnes.cz hejtman Oldřich Bubeníček.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu přišlo předloni od podzimu do jara od Němců 19 upozornění. "Letos od 1. prosince do konce února jich bylo dvacet," řekl serveru David Král. A zápach Němcům zřejmě opravdu vadí: "Na jaře a v létě je klid, horší je to přes zimu, kdy to u nás poměrně často opravdu smrdí, je to velmi nepříjemné," popsala Ulrika Kleinová z Hartmannsdorfu.

Nepříjemný odér je podle serveru spojován zejména s průmyslovými podniky na severu Čech. Ministerstvo průmyslu ale od tohoto problému dává ruce pryč. "Problematika ochrany životního ovzduší a zdraví nespadá přímo do kompetence MPO," sdělila serveru EuroZprávy.cz Dita Havlíčková z tiskového oddělení resortu.

Ohrožení zdraví zřejmě nehrozí

Problematikou se nezabývá ani ministerstvo zdravotnictví. "Po změně legislativních přepisů v r. 2002 přešly výkonné pravomoci v ochraně ovzduší na rezort Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví se řešením popsaného problému nezabývá," upozornil vedoucí tiskového oddělení resortu Ladislav Šticha.

Podotkl ale, že v rámci dlouhodobých přátelských a partnerských vztahů s Technickou univerzitou v Drážďanech se Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem účastní projektu v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 - „Objektivizace stížností na zápach v Ergebirgskreis a v Ústeckém kraji – příspěvek k analýze příčin a zjišťováním zdravotních následků".

"V současnosti jsou diskutovány metodiky epidemiologických šetření a odběrů a analýz ovzduší, které budou Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem i pět ostatních partnerů provádět. Projekt má dát informaci o stížnostech na zápach a zvýšit informovanost obyvatelstva v česko-saském pohraničí. Cílem projektu je dokumentace a vyhodnocování pachových epizod a naměřených škodlivin v ovzduší v pohraničním území, objektivizace stížností na zápach pomocí plánovaných speciálních měření, analýza původců zápachových epizod na německé i české straně, dokumentace a analýza zdravotních efektů a zpracování závěrečné zprávy," vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Šticha.

Kdo stojí za zápachem je záhadou

Ministerstvo životního prostředí bylo sdílnější a přiznalo, že se problematikou přeshraničního znečišťování ovzduší zabývá již řadu let v rámci Česko – německé pracovní skupiny. "Jednání, na kterých je problematika přetrvávajících zápachových epizod v příhraniční oblasti diskutována, se pravidelně účastní zástupci státních ministerstev ze Saska a Bavorska, dále zástupci MŽP ČR, Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Krajských úřadů a oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí (ČIŽP Ústí nad Labem)," uvedla pro EuroZprávy.cz Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení s tím, že v loňském roce se k problematice sešel ministr životního prostředí Marcel Brabec se saským státním ministrem pro životní prostředí Thomasem Schmidtem.

Dosud podle resortu ale nebyl identifikován žádný konkrétní zdroj zápachu, mimojiné prý i proto, že stížnosti na „kočičí zápach" se vyskytují při různých směrech větru a do ČR se po vyhodnocení dostanou pouze ty, u kterých nelze vyloučit příčina na české straně. "Mnoho stížností pochází také z obcí hlouběji v německém vnitrozemí, až několik desítek kilometrů za hranicemi, což rovněž značně rozšiřuje počet teoretických příčin," vysvětlila Pospíšilová.

Za zdroj emisí látek vyvolávajících pachový vjem jsou podle ní obvykle označovány německou stranou provozy společností UNIPETROL RPA, s.r.o., Česká rafinérská, a.s. a Sokolovská uhelná, a.s. Zároveň ale uvedla, že výzkum provedený německou stranou v oblasti Krušnohoří a Vogtlandu nepřinesl žádné konkrétní výsledky.

"Nepodařilo se jednoznačně zjistit původce hlášených zápachových příhod, resp. nebyl s jistotou prokázán původ zápachu z české strany. Všechny jmenované provozy mají vydaná povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, na jehož základě musí splňovat požadavky nejlepších dostupných technik (tzv. BAT), které jsou pro všechny členské státy EU stejné. Provoz České rafinerské a.s. v Záluží i nedalekého Unipetrolu je sice v bezprostřední blízkosti pachově postižitelný, nicméně zatím neexistuje vysvětlení pro přítomnost zápachu v 10 km a více vzdálených obcích na německé straně hranice, aniž by byl stejný zápach zaznamenán na české straně," dodala pro EuroZprávy.cz mluvčí resortu životního prostředí.

Česká strana přitom opakovaně nabízí spolupráci ohledně ohlašování mimořádných stavů, vyhodnocování zápachových epizod a diskuse s provozovateli zdrojů. Německá strana je podle ministerstva v maximální míře informována o mimořádných stavech a nastalých situacích na zdrojích pomocí ohlašovacího systému Ekologického centra Most. Veškeré technologické změny, odstávky a revize zařízení jsou navíc zveřejňovány v českém a německém jazyce.

"Stížnosti jsou obvykle ověřovány Českou inspekcí životního prostředí, a to jak na teoretickém místě vzniku (obvykle některý ze jmenovaných podniků), tak i přímo na hranici s Německem, kde se bohužel zatím nepodařilo žádný pachový vjem zjistit, aby bylo možné zdroj zápachu ověřit," uvedla Pospíšilová.

Unipetrol: S ministerstvem aktivně spolupracujeme

Zástupci výrobních společností v Chemparku Záluží, které jsou součástí skupiny Unipetrol, se podle vyjádření manažera tiskového oddělení Mikuláše Dudy od roku 1997, kdy se začaly stížnosti na německé straně objevovat, velmi aktivně zapojovali do činnosti česko-německé pracovní skupiny.

"Z naší strany byla vždy poskytována maximální součinnost při hledání možného zdroje zápachu. Naše společnost za toto období umožnila provedení nezávislých měření na vytipovaných zdrojích znečišťování ovzduší, poskytla pro měření kvality ovzduší vlastní mobilní laboratoř, umožnila opakované návštěvy zástupců českých i německých správních úřadů, zástupců médií, poslanců Bundestagu apod. Českými i německými odborníky bylo prováděno měření kvality ovzduší na české i německé straně hranic, v blízkém i vzdálenějším okolí Chemparku, byla zpracována řada odborných studií, ale nikdy nebyla jako zdroj možného zápachu potvrzena chemická výroba v Záluží," uvedl pro EuroZprávy.cz Duda.

Dodal, že všechny stížnosti na kvalitu ovzduší jsou důkladně prověřovány a o výsledku prověrky je informováno Ekologické centrum Most, případně Česká inspekce životního prostředí. "Mohu potvrdit, že plníme stanované emisní limity, a průběžně investujeme nemalé prostředky do ekologicky šetrných technologií a opatření. Za posledních deset let naše skupina vynaložila na environmentální investice částku 4,3 miliardy korun," vysvětlil mluvčí s tím, že společnosti jsou v kontaktu s Ministerstvem životního prostředí ČR a Českou inspekcí životního prostředí a jsou připraveny poskytnout maximální součinnost při dalším pátrání po zdroji možného zápachu.

Spolupráce funguje, chyba je jinde

Výměna informací o zápachových epizodách mezi ČR a Německem přitom funguje bezchybně. Je zprostředkována pomocí výměnných formulářů, do kterých jsou zaznamenávány jednotlivé zápachové epizody, Český hydrometeorologický ústav následně doplní potřebné parametry, jako jsou například rychlost a směr větru, inverzní podmínky, a formulář dále předá České inspekci životního prostředí, která na základě doplněných informací prošetří ty provozy, které by případně mohly daný zápach způsobovat.

Ministerstvo životního prostředí také ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vypsalo první dotační program se zaměřením na podporu pořízení technologií a dílčí změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí pachových látek. Resort tak nabízí pomocnou ruku podnikům, u kterých se již delší čas neúspěšně řeší problematika stížností na obtěžování zápachem zejména v důsledku chybného územního plánování, a kde pomůže řešit situaci ekonomicky jinak těžko dostupné řešení.

"Podle našich informací v ní žádají o dotace dva projekty z Ústeckého kraje a jeden projekt z Karlovarského kraje, které ale nesouvisí s problematickou „kočičího zápachu" na hranicích," vysvětlila dále Pospíšilová.

Lokalizovat zdroj zápachu by nově mohly přístroje na měření ultrajemných částic. "Systém tvoří měřicí kontejner za 547 tisíc korun, analyzátor za 685 tisíc a mobilní měřicí stanice za 2,98 milionu bez DPH. Podle mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělové už byla vypsána zakázka na dodávku zařízení, a pokud půjde všechno hladce, měly by přístroje být na svých místech příští rok před kritickým podzimem," uved server idnes.cz. "Pokud je nám známo, k pořízení v článku zmíněného přístroje se Ústecký kraj o ministerstvem vypsané dotace nehlásí," dodala pro EuroZprávy.cz Pospíšilová.