Zelená nafta i pro lesníky a chovatele ryb, navrhuje zemědělský výbor

Vládou předložený návrh počítá s tím, že vratka pro živočišnou výrobu bude představovat 4380 korun na 1000 litrů paliva. Budou ji moci nově uplatnit i zemědělci či plemenáři, kteří se například zabývají chovem skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koz. Nárok na uplatnění vratky nyní mají vinaři, ovocnáři či pěstitelé zeleniny. Dostávají 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s bio příměsí.

Se svým pozměňujícím návrhem dnes uspěl lidovec Petr Kudela, který chtěl, aby zemědělský výbor podpořil zelenou naftu pro činnosti v lesnictví. Jeho členové chválili také komplexní pozměňovací návrh poslance Pavla Šrámka (ANO), podle kterého by zemědělci v rostlinné výrobě nejprve dostávali zpět 40 procent daně a v živočišné výrobě 90 procent daně. Tento princip by měl fungovat do konce června 2017, pak by se vratka odvíjela od intenzity chovu zvířat. Nejméně by měly dostávat firmy bez živočišné výroby. Čím vyšší poměr živočišné výroby bude, tím vyšší bude také vratka daně.

Podle návrhu se pak od začátku roku 2019 vratky daně mají sjednotit pro všechny činnosti v zemědělské výrobě na 4,38 Kč za litr. O vratku by mohly podle podpořeného Kudelova návrhu žádat fyzické osoby šest měsíců poté, co na ni měly nárok.

„Naši předkové, kteří tady dělali zemědělství tisíce let, měli jednu zásadu. Na jeden hektar jedna kráva. Neměli žádné vysoké školy, ale věděli, že když z té půdy berete, tak do ní musíte vracet," řekl ČTK Šrámek. Produkce živočišných hnojiv získaných z krav či jiných tvorů podle něj pomáhá úrodnosti půdy. Podle něj je třeba se pečlivě starat o půdu, což splňují právě chovatelé zvířat.

Exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) navrhl, aby zákonodárci novelu zamítli, proti většině návrhů bylo i ministerstvo financí. „Pomohla by zelená nafta českému průmyslu? Pomohla by českému zdravotnictví? Pomohla by policii a obcím? Pomohla by všem? Tak proč jedněm ano a druhým ne?" ptal se na výboru poslanec ODS.

Zelená nafta podle něj podporuje hlavně velké podniky. „Podpora především velkých s velkým prostorem pro daňové úniky," napsal ČTK Bendl. ČR má podle dat Agrocenzu z roku 2010 největší evropskou průměrnou výměru půdy na jeden zemědělský subjekt - 152,4 ha. Průměr evropské osmadvacítky činí 14,4 ha. Podíl podniků s průměrnou výměrou nad 500 ha má ČR také největší - 7,9 procenta oproti evropským 0,2 procenta. Jeden z největších potravinářských a zemědělských producentů v ČR je koncern Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO).