V zemědělství chybí asi 15.000 pracovníků, tvrdí Agrární komora

Praha – Zemědělství se potýká s nedostatkem pracovník sil. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR chybí aktuálně 12.000 až 15.000 sezonních pracovníků. Nejvíce jich schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, kde je třeba více ruční práce, ale také v drůbežárnách a na jatkách. 

Podle komory nesezonních zaměstnanců dlouhodobě chybí zhruba 4500. Zemědělců v loňském roce opět ubylo. Jejich počet se meziročně snížil o 0,7 procenta na 100.200, uvádí zpráva o stavu zemědělství za loňský rok. Podíl pracovníků na celkové české zaměstnanosti činil 1,9 procenta.

V červenci sice nezaměstnanost v ČR po předchozím pětiměsíčním poklesu vzrostla o desetinu na 4,1 procenta, lidí bez práce ale bylo 303.074, což je nejméně za červenec od roku 1997. Počet volných pracovních míst meziměsíčně i meziročně vzrostl na 188.000 a firmy mají problémy s nedostatkem pracovníků.

Zemědělské podniky tak přijímají sezonní pracovníky například z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska, ale například i z Mongolska. Komora proto podporuje záměr ministerstva zemědělství na zrychlení přijímání pracovníků z Ukrajiny do českých zemědělských a potravinářských provozů. Mělo by jít až o 1500 lidí ročně. Materiál však vláda na svém červencovém projednávání odložila.

Nedostatek pracovníků v českém zemědělství je podle agrárníků daný nejenom tím, že řada zaměstnanců odchází do důchodu, ale také nižším zájmem mladé generace učňů, středoškoláků i absolventů vysokých škol.

Komora tak mezi podniky zjistila odhady, kolik lidí budou jednotlivé firmy, včetně těch podnikajících v rybářství a lesnictví, potřebovat ke konci letošního roku, ale také kolik by jich podniky chtěly v roce 2021. Největší zájem podle šetření bude o traktoristy a ošetřovatele zvířat. Mzdy v zemědělství, včetně lesnictví a rybářství, zůstávaly loni pod úrovní mezd v průmyslu i v celém národním hospodářství. Loni vzrostly o 4,2 procenta (například v průmyslu o tři procenta) na 22.379 korun měsíčně.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci Agrární komora nezaměstnanost / nezaměstnaní práce

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 53 minutami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 6 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější

Tropická epizoda pokračuje i na začátku týdne. Pondělní nejvyšší teploty ještě mohou místy téměř atakovat čtyřicítku, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň varují před bouřkami, které mohou být velmi silné. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy