Česko jako jediná země dokázala vymýtit mor prasat, oznámili veterináři

Choroba se však stále šíří v dalších evropských státech, například v Polsku a Belgii. Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do ČR velké.

"Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že AMP je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti," dodal Semerád. Například se na Zlínsku zruší zóna s intenzivním odlovem prasat. Změny by měly nastat ve čtvrtek.

Předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík věří, že se i přes výskyt nákazy v mnoha blízkých zemích nemoc do České republiky už nevrátí. Na její likvidaci na Zlínsku se podle něj podílely stovky myslivců, kteří divočáky stříleli, odchytávali do klecí a hledali uhynulé kusy. První uhynulé kusy podle něj sbírali myslivci a hasiči. "Tu nechutnou práci odtáhli oni. I veřejnost to snad ocení a věčné připomínky na adresu myslivců by mohly pominout. Budeme se snažit držet stavy divočáků na únosné míře, i když to je vysoce inteligentní zvěř," řekl ČTK Hluštík.

Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc v ČR vyskytla, šlo Česko proti některým doporučením EU a některých expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze aby se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet. "Vedle toho jsme měli určité štěstí - lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné," řekl. Přímé náklady na opatření podle něj dosáhly 180 milionů korun, dalších 120 milionů korun si vyžádaly zvýšené náklady veterinářů.

Postup zainteresovaných stran proti některým nařízením Evropské komise považuje za jeden z nejdůležitějších bodů ke zvládnutí nákazy radní Zlínského kraje zodpovědná za zemědělství Margita Balaštíková (ANO). "Jsme první, kdo si vyjednal výjimku. Začali jsme velmi přísně dodržovat všechna mimořádná veterinární opatření. Dokonce jsme nad jejich rámec dělali ještě další. Za docela zásadní považuji, že jsme neustále sbírali kadávery (uhynulá zvířata), které byly příčinou rozšiřování nákazy. Například Litva a Estonsko plnily nařízení Evropské komise a došlo u nich k rozšíření nákazy," uvedla Balaštíková.

Západní Evropa nyní podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v ČR. Kromě EU se nyní nemoc šíří i v Asii, například v Číně, Vietnamu či Mongolsku.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni předloňského 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.

Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.