Česko se kvůli boji s kůrovcem rozdělí, kalamitní zóna je v sedmi krajích

Na nejhůře postiženém území budou mít nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Kalamitní zóna zasahuje sedm krajů od středu ČR dále na východ. Patří do ní část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, mimo jiné prakticky celý okres Třebíč.

S kůrovcem je třeba bojovat. Novela lesního zákona umožní odložení těžby souší nebo prodloužení lhůty pro zalesnění. Veškeré síly se budou soustředit na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. @LesyCR_ https://t.co/lJt9RKDrjV pic.twitter.com/IKrSjZs228

Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlouží z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, těžit je a asanovat.

"Přes veškeré úsilí vlastníků lesa i ministerstva zemědělství se nedaří běžnou činností kůrovcovou kalamitu tlumit. Je potřeba si uvědomit, že les roste 80 až sto let a současné lesy s převahou smrků jsou výsledkem práce našich předků, kteří tak činili zajisté v dobré vůli. Je tak jasné, že změnit složení našich lesů není možné ze dne na den, ale řešení nám potrvá roky," uvedl dnes Toman.

Podle ekologického Hnutí Duha jsou aktuální kroky ministerstva nedostatečné. "Prakticky znamenají, že vlastníkům, kteří nebudou mít k zajištěný personál pro těžbu včetně odvozu dřeva, nezbude než stromy aspoň pokácet a asanovat chemicky postřiky jedovatých pesticidů. Ministr Toman by měl veřejnost ujistit, že zabrání zvýšenému používání nebezpečné chemie v lesích," uvedl dnes koordinátor kampaně hnutí Zachraňme lesy Jan Skalík.

Ministerstvo dělá aktuální změny na základě novely lesního zákona, která dnes začala být účinná. Opatření budou podle úřadu uveřejněna na úřední desce ministerstva, opatření obecné povahy pak rovněž na úředních deskách obcí s rozšířenou působností.

Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství by také chtělo nahradit vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu.

Sněmovní petiční výbor v únoru vyzval vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři takzvané Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i zpracovatele dřeva, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.

Situací kolem kůrovce se zabývají také nejrůznější instituce a organizace. Lesníci dnes oznámili, že spustili nový informační portál určený především drobným vlastníkům lesů. Web nekrmbrouka.cz podle nich přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa a je jedním z kroků, jak plošně zapojit maximum vlastníků do boje s kůrovcovou kalamitou. Mezinárodní tým vědců, který koordinovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, pak například vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.