Kůrovec sežere české lesy? Sucho pomáhá množení, rojení budou čtyři, tvrdí expert

Dříve se většinou v nižších nadmořských výškách kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou. Loni byla podle Zahradníka poprvé na území ČR rojení čtyři. "Nevím, jaké budou teploty v létě, ale už jenom kvůli tomu, že to začalo takhle brzy, je pravděpodobnost čtyř rojení abnormálně vysoká," řekl ČTK.

Podle údajů serveru Kůrovcové info letošní mírná zima populaci kůrovce nesnížila. "Teploty přes 20 stupňů Celsia a bezesrážkové období jsou pro rojení kůrovců ideální. Počty napadených stromů proto budou rychle stoupat. Je potřeba kontrolovat zejména okraje porostů v místech, kde byly kůrovcové stromy zpracovány v posledním půlroce. Tam bude napadených stromů nejvíce," uvedl spoluautor projektu Nekrmbrouka.cz Stanislav Slanina. Portál informuje vlastníky lesa o tom, jak by při kůrovcové kalamitě měli postupovat.

Dlouhodobý průměr ročních těžeb napadeného dřeva činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových dříví. V letošním roce se odhaduje objem kůrovcem napadeného dříví na 25 milionů krychlových metrů.

Od dubna platí novela zákona, podle které stát rozdělil republiku na zóny s různými stupni opatření. Na celém území státu nově platí možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.

Na nejhůře postiženém území budou mít nově vlastníci možnost ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Kalamitní zóna zasahuje sedm krajů ČR, patří do ní část kraje Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského, Jihočeského, Pardubického a Vysočiny, mimo jiné prakticky celý okres Třebíč.

Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodloužila z dřívějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu ze sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva zemědělství řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat napadené stromy, těžit je a asanovat.

Podle ekologického Hnutí Duha jsou kroky ministerstva nedostatečné. "Prakticky znamenají, že vlastníkům, kteří nebudou mít k zajištěný personál pro těžbu včetně odvozu dřeva, nezbude než stromy aspoň pokácet a asanovat chemicky postřiky jedovatých pesticidů. Ministr (zemědělství Miroslav) Toman by měl veřejnost ujistit, že zabrání zvýšenému používání nebezpečné chemie v lesích," uvedl dříve koordinátor kampaně hnutí Zachraňme lesy Jan Skalík.

Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví.