Ovoce v ČR bude o pětinu méně. Mrazová vlna způsobila ztráty 200 milionů

Předběžná výše škod na objemu sklizně v porovnání s pětiletým průměrem by měla činit asi 158 milionů korun. "Z toho 134 milionů korun je škoda na jablkách a 24 milionů Kč je škoda na ostatním ovoci včetně jahod," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Škoda za dalších přibližně 50 milionů korun vznikne podle něj na kvalitě ovoce, a to zejména u jádrovin. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v posledních letech pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.

Největší propad sklizně bude u jablek. Měla by meziročně klesnout o 22 procent, tedy o 32.000 tun na 112.830 tun. Proti pětiletému průměru by sklizeň jablek měla klesnout o 14 procent.

Mrazy letos poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. "V tomto období byly na Moravě peckoviny v plném květu, v Čechách na začátku květu. Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin," uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května. Na Moravě již byly všechny ovocné stromy po odkvětu a v Čechách dokvétaly jabloně. Teploty se nejčastěji pohybovaly od minus 0,5 stupně do minus 3,5 stupně a mráz působil nejčasněji od dvou do pěti hodin.

Škody z mrazů jsou podle Ludvíka lokální, nejsou plošné. "V některých oblastech jsou však podniky i se škodou na produkci ve výši 80 procent. Největší škody jsou v severních, západních a středních Čechách a v oblasti východních Čech," řekl Ludvík. Na Moravě jsou částečné škody v okresech Kroměříž, Brno-venkov, Znojmo a Olomouc. Lokální škody podle ovocnářů nelze vyloučit v žádném z okresů v ČR.

Proti prvním odhadům škod těsně po mrazech se ukázalo, že vyšší škody jsou u jablek a o něco nižší u ostatních druhů ovoce. "Důvodem je to, že mrazová vlna negativně působila zejména v oblastech, kde se nejvíce pěstují jablka. Pokles produkce vlivem mrazů byl zaznamenán také u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod, lokálně nelze vyloučit škodu ani u jiných druhů," řekl Ludvík.

Škody na kvalitě jsou u jablek a u hrušek, u nichž se předpokládá průměrná sklizeň. "Kvalitativní poškození se projevuje silnou rzivostí slupky, prasklinami a deformacemi plodů. Takové ovoce lze uplatnit jen na zpracování," uvedl Ludvík.

Ovocnáři míní, že někteří pěstitelé by se mohli dostat do existenčních problémů. "Složitá ekonomická situace ovocnářských podniků v posledních pěti letech v souvislosti s propadem cen ovoce po zavedení ruského embarga neumožňuje vytvářet vnitropodnikové rezervy ke krytí ztrát klimatickými jevy. I menší propady produkce mohou způsobovat existenční potíže," řekl Ludvík. Problémy se dají čekat u podniků, u nichž je ovocnářství jediným zdrojem příjmů.

O případných kompenzacích za škody z mrazů již ovocnáři jednali s ministerstvem zemědělství. "Ministerstvo přislíbilo poskytnout kompenzace na nepojistitelné riziko, kterým je jarní mráz, a to těm pěstitelům, kteří splňují podmínky dané evropskou legislativou," řekl Ludvík.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119.310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

Nižší sklizeň ovoce v ČR než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101.249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.