Hubit, či nikoli? Spor o hraboše rozdělil zemědělce do dvou táborů

V důsledku povolení ÚKZÚZ mohou zemědělci do začátku prosince plošně rozhazovat na zemědělské půdě, vinicích, pastvinách, v sadech, pod jehličnany či okrasnými rostlinami jed Stutox II. Do podzimu to plánuje provést na některých svých polích například Zemědělské družstvo Senice na Hané na Olomoucku, kterému přemnožení hlodavci zničili značnou část letošní úrody obilí a které chce zabránit tomu, aby hraboši před příchodem zimy nezlikvidovali i nové osivo.

Zastáncem zásahu proti přemnoženým hrabošům je i farmář David Smetana ze Svobodných Dvorů u Hradce Králové. "Zemědělci přicházejí o značné peníze, bez regulace se neobejdeme. Jsem si jistý, že každý bude při trávení hrabošů postupovat podle nejlepšího svědomí, bude to dělat v takové míře, aby uchránil úrodu," řekl.

Ředitelka krajské agrární komory ve Zlínském kraji Jana Brázdilová souhlasí s plošným trávením hlodavců hlavně kvůli zdraví. Hraboši se podle ní dostávají do kombajnů a obilí a mohou přenášet pro člověka nebezpečná onemocnění. Kvůli suchu se hraboši množí rychleji než dříve. "Pokud zemědělci zasejí ozimé plodiny, tak jim to zlikviduje osivo. Navíc pak myši poputují z pole k lidským obydlím," řekla ČTK Brázdilová.

Farmář Pavel Müller ze Slezských Pavlovic na Bruntálsku, který hospodaří na zhruba 100 hektarech, se ještě nerozhodl, zda přistoupí k plošnému trávení hrabošů. Situaci bude řešit až při setí a zatím počítá s ručním sypáním návnad do děr. Při výrazném přemnožení hlodavců ale nevyloučil ani plošné trávení. "Pokud to nestihneme ručně otrávit a sypat do děr, asi budeme muset najet celoplošně," řekl Müller. Podle něj lze i rozhodit návnadu na nejvíc problematických místech a jinde stroj vypnout.

Na Třebíčsku zemědělci podle krajského předsedy Agrární komory Josefa Blažka plošné hubení neplánuji, i když je přemnožení hlodavci trápí. Zatím jsou jen na malých ohniscích především v trvalých porostech, proto chtějí jed podle Coufala zatím aplikovat ručně do děr.

Plošné trávení hrabošů nemá v plánu ZOD Brniště, největší zemědělský podnik v Libereckém kraji. "Přizpůsobili jsme osevní postup, pomáhá orba a dáváme bidýlka pro dravé ptáky na jeteloviny. Osvědčilo se nám to, s hraboši velké problémy nemáme," řekl vedoucí rostlinné výroby ZOD Brniště Pavel Cihlář. V kraji jsou při použití podobných látek ale zemědělci omezeni tím, že velká část území je v chráněné oblasti nebo s ní sousedí.

Problém s hraboši nemá ani družstvo Třebonín mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Podle jeho šéfa Jana Rytíře je to díky každoroční hluboké orbě. "Na plošném trávení vidím pozitivum v tom, že se hraboši utlumí, že by úroda neměla být decimována. Druhá strana je, že tu máme chráněné druhy zvěře, třeba sovy, které může trávení ohrozit. Ale jako zemědělec říkám, že se to musí nějak tlumit," řekl Rytíř.

Podle ornitologa Davida Čípa z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř by ale v současné situaci mohlo plošné trávení hrabošů přinést více škod než užitku. Přemnožení je podle něj už tak rozsáhlé, že si s tím musí příroda poradit sama. "Je to kontraproduktivní i z hlediska samotných zemědělců. Plošný zásah chemií sice hraboše vybije, ale odnesou to také predátoři, kteří v následujících letech budou chybět a přemnožování hrabošů se bude opakovat," řekl Číp.

Po vlně kritiky svolalo ministerstvo zemědělství na dnešek jednání o kontroverzní metodě. Podle informací ČTK stát dočasně povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům pozastaví. Debata má pokračovat v pondělí.