Extrémní sucha likvidují úrodu: Přijde nedostatek obilí a zeleniny?

Na Břeclavsku například utrpěla i ozimá pšenice. Kvůli suchu se ztráty na úrodě mohou blížit až 20 procentům. Obilí trpí obzvláště na písčitých půdách, které rychle vysychají, což je v tomto okrese případ Mikulovska a Pohořelicka. 

Ještě hůř je na tom kukuřice či slunečnice, které v tomto období nabírají hmotu. "Klasy u kukuřice jsou krátké, rostliny nízké," uvedl Sečkář. Podle agronoma Luboše Kopeckého ze společnosti ZENERGO z Hodonínska může být ztráta na úrodě u těchto plodin 30 až 40 procent. A pokud nebude pršet i nadále, může být ztráta klidně i poloviční. Sucho omezilo i produkční schopnost zeleniny v tradiční zelinářské oblasti na Hodonínsku, kde navíc téměř nikde nemají závlahové systémy. "Okurky přestaly nasazovat, rajčata mají malé plody, stejně tak papriky a rostliny zasychají," uvedla ředitelka hodonínské okresní agrární komory Milada Zimolová.

Sucha v souvislosti s globálním teplováním jsou celosvětovým problémem a řešení je zatím v nedohlednu. Oteplování už v letech 1981–2002 snížilo produkci pšenice, kukuřice a ječmene o 40 miliónů tun (5 miliard dolarů) ročně. Ve srovnání s růstem výnosů, který umožnil pokrok zemědělských technologií, jde o poměrně malou ztrátu. Ilustruje však, jak je pěstování plodin citlivé i na malé výkyvy podnebí.

Méně srážek a větší vypařování – v důsledku větší teploty vzduchu – znamená více sucha. Prognózy očekávají, že pokud nedojde k poklesu emisí, koncem století na mapě světa budou místa podstatně sušší i vlhčí než dnes. Ale globální trend bude směřovat k vysychání. Na jihu Afriky, ve Středomoří nebo severním Mexiku by do roku 2050 průtok v řekách klesl o 10–30 %. Sníží se také tempo, jakým se doplňují zásoby podzemních vod.

Větší proměnlivost klimatu, kterou oteplování způsobuje, s sebou přinese také častější výskyt vln mimořádného sucha, jež dramaticky ovlivňují úrodu. Velmi pravděpodobné jsou frekventovanější srážkové extrémy v teplejších podnebích. Četnost případů mimořádného sucha se zvýší na trojnásobek a průměrná délka šestkrát.

Podle serveru zmenaklimatu.cz  by se při rychlém růstu emisí skleníkových plynů do konce století podíl souše, kde vznikají extrémní sucha, rozšířil ze současných 1–3 % na 30 %.