Chladné počasí pole se zeleninou zatím nepoškodilo, nadělalo škody na ovoci

"Většina nejranější zeleniny je kryta netkanou textilií a tam nám mrazy do minus tří stupňů problémy moc nedělají, pouze zpozdí vegetaci. Jediná plodina, která je nyní trošku ohrožena, jsou nejranější výsadby celeru, ale těch není moc," uvedl Hanka. U některých druhů zeleniny pěstitelé už kvůli chladnému začátku jara hlásí desetidenní zpoždění, v případě raných brambor činí prodleva 14 dní. U brambor lze ale zpoždění vegetace při příznivém vývoji počasí ještě dohnat, podotkl Hanka.

Zelináři minulý týden zahájili na polích sklizeň lahůdkové cibulky, pažitky, ředkviček a chřestu. Z krytých ploch jsou sklízeny saláty. V dalších týdnech se podle Hanky budou přidávat další druhy, například kedlubny, špenát či saláty. "Po skutečně dlouhé zimě můžeme našim zákazníkům konečně nabídnout čerstvě sklizenou českou zeleninu," podotkl Hanka.

Zelenina se v Česku pěstuje na bezmála 11.000 hektarech. Mezi nejoblíbenější patří kromě celoročně pěstovaných skleníkových rajčat a okurek právě jarní druhy zeleniny. Tržní produkce zeleniny v ČR loni podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019. Loňská sklizeň zeleniny v Česku podle Hanky patřila k průměrným až slabě podprůměrným.

Z pohledu zemědělství je loňský rok sice označován za srážkově a teplotně příznivý, zelinářům ale podle Hanky přinesl významné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami a také mezi druhy zeleniny. Zelenině neprospělo už suché jaro. "Chladnější průběh léta se srážkami zpomalil vývoj a růst zeleniny a zapříčinil silný infekční tlak houbových chorob. Deštivý podzim negativně ovlivnil i kvalitu skladované produkce, své udělali i hraboši přemnožení v porostech kořenové zeleniny," dodal Hanka.

Nynější ochlazení s nočními mrazy od minus dvou do minus pěti stupňů zatím nadělalo českým a moravským sadařům jen lokální škody. Místy byly zasaženy výsadby meruněk, třešní a zřejmě i hrušní. "Zásadní je to, že vegetace je u jádrovin zpožděná o dva týdny a u peckovin o tři týdny. Kdyby byla vegetace rozvinutá jako v minulých letech, tak by dnešní ráno způsobilo fatální škody," řekl dnes ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Ovocnáři na jižní Moravě v noci na dnešek zaznamenali teploty kolem minus dvou stupňů. Na střední Moravě a ve východních a v severních Čechách teploty klesly až k minus pěti stupňům. "Pozitivní bylo to, že se jednalo o klasický přízemní mráz a expozice mrazu byla tři až pět hodin. Nebyl to celonoční mráz, který působí velké škody," řekl Ludvík.

Nejvíce jsou nyní ohrožené meruňky, které jsou v plném květu a někde již odkvétají. Sadaři jejich úrodu před mrazy chrání zejména pálením parafinových svící. "V některých lokalitách mohou mít mrazy negativní dopad do třešní a možná i do hrušní. Na vyčíslení škod si musíme dát nějaký čas. V úterý má být další mrazové ráno a ani v příštím týdnu není mráz vyloučen," řekl Ludvík.

Jarní mrazy sráží v posledních letech úrodu ovoce v ČR dost často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Loni mrazy zdecimovaly především úrodu meruněk. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. Mimořádně ničivé byly květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101.249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Ovocnáři se sady před mrazy snaží ochránit ohříváním svícemi, pálením dřeva a slámy či používám protimrazových zamlžovačů. K promíchávání vrchního teplejšího vzduchu se spodním studeným se dají použít i ventilátory či vrtulníky. Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní, je obrana velmi obtížná a také velmi nákladná. Proti škodám z mrazů se nelze pojistit.

Pěstitelé zeleniny prodávají své zboží obchodním řetězcům za zhruba poloviční cenu, než jakou zaplatí spotřebitelé v obchodech. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Na vině je podle něj kromě marží řetězců i vysoká daň z přidané hodnoty, která v ČR činí 15 procent, v jiných evropských státech je podle něj nižší. Vyjádření obchodníků ČTK shání.

Zelináři minulý týden zahájili na polích sklizeň cibulky, pažitky, ředkviček a chřestu. Z krytých ploch jsou sklízeny saláty. V dalších týdnech se podle Hanky budou přidávat další druhy, například kedlubny, špenát či saláty.

Zelenina se v Česku pěstuje na více než 11.000 hektarech, podobně jako loni. Mezi nejoblíbenější druhy patří kromě celoročně pěstovaných skleníkových rajčat a okurek právě jarní zelenina. Počasí podle Hanky letos zpozdí sklizně zhruba o deset dní. Dodal, že zelináři nemají dostatečné skladovací kapacity, chybí jim zhruba na 100.000 tun zeleniny.

Cenová stabilita u zeleniny podle něj nebude, dokud nebude v obchodech alespoň polovina zeleniny z ČR. Podobně se k cenám vyjdřují ovocnáři. Jak řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, loni v červnu a červenci byly v obchodech podle údajů Českého statistického úřadu jablka za 50 korun/kg, on sám viděl za 70 Kč/kg. V té době podle něj byla na pultech pouze zahraniční produkce, pokud česká produkce nebude dostatečná, přijde podle něj dlouhodobé zdražení.

Za posledních několik desetiletí profesionální čeští pěstitelé snížili produkci ovoce o 42 procent, zmizelo více než 10.000 hektarů sadů. Každý obyvatel ČR tak přišel v přepočtu o jeden ovocný strom.

Svazy se spolu se Zemědělským svazem nyní snaží podpořit spotřebu tuzemské zeleniny a ovoce kampaní, ve které připomínají, že letošní rok vyhlásila Organizace spojených národů Rokem ovoce a zeleniny. V době sklizně chtějí zvyšovat zájem spotřebitelů o ředkvičky, rané brambory, kořenovou zeleninu, rajčata, listovou zeleninu, jahody, třešně, meruňky, švestky a jablka.