Pro větší ochranu vody by se mohl připravit samostatný ústavní zákon. Shodli se na tom dnes po jednání pracovní skupiny ministři zemědělství a životního prostředí Miroslav Toman (ČSSD) a Richard Brabec (ANO). Do Ústavy ČR pravděpodobně nebudou zasahovat. Vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu jim doporučili experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) jako jednu z variant.
Jakýkoliv zásah do ústavy je podle ministrů vážný krok, který se musí dělat promyšleně. Proto si ministerstvo nechalo od UK vypracovat analýzu. Finální text bude hotov nejpozději 15. října, do začátku listopadu navrhnou ministerstva další postup. V listopadu by se k jednotlivým opatřením pak měl pořádat další expertní kulatý stůl.
"Ústava ČR je poměrně stručný dokument a posílená ochrana přírodních zdrojů by do systematiky ústavy a její podoby nezapadala. Podobně je tomu v případě zásahu do Listiny základních práv a svobod, protože část nové úpravy bude mít charakter úkolů pro stát na území samosprávy," uvedl Toman. To podle něj do listiny nepatří.
Ministr zemědělství M. Toman právě teď jedná s ministrem životního prostředí @RibraRichard a dalšími zástupci státní správy, reprezentanty parlamentních politických stran, představiteli vodohospodářských institucí a experty na ústavní právo. Téma: Ústavní ochrana vody. pic.twitter.com/EwhKOmTytG
— Zemědělství ČR (@MZeCr) September 5, 2019
Samostatný ústavní zákon může podle něj obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. Toman nicméně dodal, že už v březnu se experti shodli, že je potřeba právní ochranu vody zvýšit. Klimatická změna podle něj ukazuje, že vodní zdroje je třeba chránit mnohem více než v minulosti.
"Je nezbytné, aby stát vodu nejen chránil, ale zachovával a udržoval svoje zdroje vody a vnímal ji jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, protože jde o strategický zdroj," řekl Toman.
Brabec připomněl, že před prázdninami vláda schválila velkou novelu vodního zákona, na podzim o ní bude jednat Sněmovna. Nevyloučil také, že by se právní doporučení mohla právě do vodního zákona zapracovat. Jde například o provozování vodovodních sítí nebo cenově dostupné právo na vodu. Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Podle Brabce byly některé návrhy příliš deklaratorní. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili v létě petici.
Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek. Ústavním zákonem jsou například vymezeny kraje, další se týkají bezpečnosti ČR, referenda o přistoupení ČR k Evropské unii či vymezují státní hranice. Podle Ústavního soudu do ústavního pořádku spadají i mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách.
Pracovní skupina jednající o ochraně vody se sešla podruhé. Usedli v ní zástupci ministerstev životního prostředí a zemědělství, vodohospodářů, zemědělců, politických stran napříč spektrem a zástupci Legislativní rady vlády, Právnické fakulty UK i ústavní právníci. Podle Brabce se shodli, že další debata o ochraně vody nebude politická. "Shodli jsme se, že nechceme dát deklaraci, abychom vyhověli společenské poptávce a změnili ústavu, chceme vodu reálně více chránit," řekl Brabec.
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
Související
Evropská komise ukončila řízení ohledně Tomanova střetu zájmů bez sankce
Proti koronaviru už bylo očkováno pět členů vlády
Miroslav Toman , Voda , ústava čr , zákony , Ministerstvo zemědělství , Sucho
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
včera
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
včera
Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl
včera
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
včera
Hasiči budou mít nového šéfa. Vlček skončil po pěti letech v nejvyšší funkci
včera
Může to být nejhorší epidemie eboly v historii, varují experti z Afriky
včera
Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený
včera
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
včera
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
včera
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
včera
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
včera
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
včera
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
včera
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
včera
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
včera
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
včera
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
včera
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
24. července 2026 21:58
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
24. července 2026 20:40
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Zdroj: Libor Novák