Gruntorád ukončil po odvolání vládního usnesení protestní hladovku

Chartisté Jiří Gruntorád a John Bok oznámili ukončení protestní hladovky kvůli nízkým důchodům disidentů. Oznámil to historik Petr Blažek. Vláda totiž v sobotu udělala symbolické gesto a z humanitárních důvodů odvolala své loňské usnesení k Chartě 77.

Blažek v sobotu večer sdílel na sociální síti aktuální fotografii obou mužů a oznámil ukončení hladovky. "Jsem rád, že tenhle příběh nekončí smrtí. Před úřadem vlády chtějí ještě jednu noc přespat," uvedl. Krok navazuje na včerejší rozhodnutí kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS).

Vláda se totiž rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a odvolala své usnesení k Chartě 77, které přijala v lednu loňského roku u příležitosti jejího 45. výročí. Tehdy se přihlásila k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii a zároveň vyjádřila úctu všem obětem represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami.

Vláda podle textu chápe Gruntorádův protest kvůli tomu, že řada bývalých odpůrců režimu pobírá i násobně nižší důchod, než jejich někdejší trýznitelé, důstojníci StB a funkcionáři KSČ. "Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti," píše se v usnesení.

"V žádném případě to neznamená, že bychom se chtěli odkazu Charty vzdát. Právě naopak. Jsme připraveni náš závazek vůči odkazu Charty 77 stvrdit dalšími konkrétními opatřeními, tedy skutky, a odstranit jakoukoliv diskriminaci a ponižující překážky, jež musí lidé, kteří před listopadem 1989 usilovali o demokratický systém, dodnes podstupovat, zatímco prominenti minulého režimu mají v důchodu svá privilegia ze zákona zajištěna," dodala vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí deklarovalo, že je připraveno přijít se změnou zákona, která by reflektovala nejen osoby uznané jako účastníky třetího odboje, ale také osoby, které komunistický režim věznil či jinak perzekvoval. "V tomto ohledu budeme spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který může posoudit individuální případy a dopady perzekucí na konkrétní osoby a jejich rodiny. Jsme odhodláni vyřešit 34 let trvající dluh vůči minulosti," zmínil Jurečka.

Úřad připomněl, že loni byl přijat zákon, kterým došlo ke snížení důchodů komunistických prominentů, kteří perzekvovali ostatní občany, včetně signatářů Charty 77, například za to, že se komunistické totalitě aktivně stavěli na odpor.

Související

Vláda ČR

Vláda vyhověla "hladovkářům". Na žádost Gruntoráda odvolala usnesení k Chartě 77

Vláda přistoupila na žádost disidenta Jiřího Gruntoráda a dnes hlasováním na dálku zrušila své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím Charty 77 o lidská práva a demokracii. Úřad vlády v tiskové zprávě zdůraznil, že to neznamená, že by kabinet opustil závazek Charty. Protestní hladovku před Úřadem vlády drží kromě Gruntoráda i John Bok, jejich akce ale může po tomto kroku vlády skočit.
Miroslav Kalousek

Kalousek reagoval na protestní hladovku. Vymezil se proti tvrzení, že se situace disidentů neřešila

Na protestní hladovku Jiřího Gruntoráda kvůli nízkým důchodům disidentů reagoval i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Bývalý politik připomněl, že situaci se snažila řešit už vláda, ve které zasedal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí rozhodl, že v jednom konkrétním případě přizná průměrný starobní důchod.

Více souvisejících

Jiří Gruntorád John Bok Vláda ČR Petr Blažek (historik)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 3 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 7 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 9 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 9 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

před 12 hodinami

Aktualizováno včera

Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál

Na Letišti Václava Havla v neděli večer přistál český speciál, na jehož palubě je i Čech zadržovaný ve Venezuele Jan Darmovzal. Od září roku 2024 byl držen ve venezuelském vězení pod záminkou údajného pokusu o svržení režimu sesazeného prezidenta Nicoláse Madura.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy