Gruntorád ukončil po odvolání vládního usnesení protestní hladovku

Chartisté Jiří Gruntorád a John Bok oznámili ukončení protestní hladovky kvůli nízkým důchodům disidentů. Oznámil to historik Petr Blažek. Vláda totiž v sobotu udělala symbolické gesto a z humanitárních důvodů odvolala své loňské usnesení k Chartě 77.

Blažek v sobotu večer sdílel na sociální síti aktuální fotografii obou mužů a oznámil ukončení hladovky. "Jsem rád, že tenhle příběh nekončí smrtí. Před úřadem vlády chtějí ještě jednu noc přespat," uvedl. Krok navazuje na včerejší rozhodnutí kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS).

Vláda se totiž rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a odvolala své usnesení k Chartě 77, které přijala v lednu loňského roku u příležitosti jejího 45. výročí. Tehdy se přihlásila k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii a zároveň vyjádřila úctu všem obětem represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami.

Vláda podle textu chápe Gruntorádův protest kvůli tomu, že řada bývalých odpůrců režimu pobírá i násobně nižší důchod, než jejich někdejší trýznitelé, důstojníci StB a funkcionáři KSČ. "Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti," píše se v usnesení.

"V žádném případě to neznamená, že bychom se chtěli odkazu Charty vzdát. Právě naopak. Jsme připraveni náš závazek vůči odkazu Charty 77 stvrdit dalšími konkrétními opatřeními, tedy skutky, a odstranit jakoukoliv diskriminaci a ponižující překážky, jež musí lidé, kteří před listopadem 1989 usilovali o demokratický systém, dodnes podstupovat, zatímco prominenti minulého režimu mají v důchodu svá privilegia ze zákona zajištěna," dodala vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí deklarovalo, že je připraveno přijít se změnou zákona, která by reflektovala nejen osoby uznané jako účastníky třetího odboje, ale také osoby, které komunistický režim věznil či jinak perzekvoval. "V tomto ohledu budeme spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který může posoudit individuální případy a dopady perzekucí na konkrétní osoby a jejich rodiny. Jsme odhodláni vyřešit 34 let trvající dluh vůči minulosti," zmínil Jurečka.

Úřad připomněl, že loni byl přijat zákon, kterým došlo ke snížení důchodů komunistických prominentů, kteří perzekvovali ostatní občany, včetně signatářů Charty 77, například za to, že se komunistické totalitě aktivně stavěli na odpor.

Související

Vláda ČR

Vláda vyhověla "hladovkářům". Na žádost Gruntoráda odvolala usnesení k Chartě 77

Vláda přistoupila na žádost disidenta Jiřího Gruntoráda a dnes hlasováním na dálku zrušila své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím Charty 77 o lidská práva a demokracii. Úřad vlády v tiskové zprávě zdůraznil, že to neznamená, že by kabinet opustil závazek Charty. Protestní hladovku před Úřadem vlády drží kromě Gruntoráda i John Bok, jejich akce ale může po tomto kroku vlády skočit.
Miroslav Kalousek

Kalousek reagoval na protestní hladovku. Vymezil se proti tvrzení, že se situace disidentů neřešila

Na protestní hladovku Jiřího Gruntoráda kvůli nízkým důchodům disidentů reagoval i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Bývalý politik připomněl, že situaci se snažila řešit už vláda, ve které zasedal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí rozhodl, že v jednom konkrétním případě přizná průměrný starobní důchod.

Více souvisejících

Jiří Gruntorád John Bok Vláda ČR Petr Blažek (historik)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy