Vláda vyhověla "hladovkářům". Na žádost Gruntoráda odvolala usnesení k Chartě 77

Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád drží od 17. listopadu hladovku jako protest proti neřešení problému nízkých důchodů bývalých odpůrců komunistického režimu.

Jedním z jeho požadavků bylo odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), vyhranil se ale i proti tomu, aby se vláda hlásila k Chartě 77.

V reakci na Gruntoráda, který zdůrazňuje nesoulad mezi usnesením a skutečností, že někteří bývalí odpůrci komunistického režimu pobírají nižší důchody než bývalí členové Státní bezpečnosti a komunističtí funkcionáři, vláda uznala potřebu nápravy.

Z humanitárních důvodů a jako symbolické gesto se rozhodla odvolat své usnesení k Chartě 77, přičemž zdůraznila, že to neznamená odstoupení od závazku Charty 77. Cílem vlády je odstranit diskriminaci a překážky, kterým čelí lidé, kteří před rokem 1989 usilovali o demokratický systém.

"Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti. Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat," uvedla vláda.

Charta 77 vznikla za účelem monitorovat dodržování mezinárodních dohod, které Československo podepsalo v oblasti lidských práv, a upozornit na případy, kdy byla tato práva porušována. Signatáři Charty 77 byli občané různých profesí a názorových směrů, kteří se sjednotili ve snaze bránit základní lidská práva, svobodu projevu a shromažďování.

Přestože byla iniciativa postižena represivními opatřeními komunistického režimu, který byl v té době u moci, Charta 77 se stala symbolickým projevem odporu vůči autoritářskému režimu. Mnozí její signatáři byli pronásledováni, ztratili zaměstnání nebo byli vězněni.

Charta 77 byla důležitým prvkem v boji za lidská práva a demokracii v Československu, ačkoliv během své existence nevyvolala masové veřejné protesty. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byla Charta 77 oceněna za svůj přínos k demokratizaci společnosti. Její odkaz na obranu lidských práv a svobod přetrval i po pádu komunismu, a mnozí signatáři se stali významnými postavami v politickém životě České republiky.