Charta 77

Zemřel František Janouch, vědec a zakladatel Nadace Charty 77

Vláda vyhověla "hladovkářům". Na žádost Gruntoráda odvolala usnesení k Chartě 77

Vláda přistoupila na žádost disidenta Jiřího Gruntoráda a dnes hlasováním na dálku zrušila své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím Charty 77 o lidská práva a demokracii. Úřad vlády v tiskové zprávě zdůraznil, že to neznamená, že by kabinet opustil závazek Charty. Protestní hladovku před Úřadem vlády drží kromě Gruntoráda i John Bok, jejich akce ale může po tomto kroku vlády skočit.

Někdejší televizní tvář Jolana Voldánová je novou ředitelkou Nadace Charty 77

Bývalá televizní moderátorka Jolana Voldánová je novou ředitelkou Nadace Charty 77, která patří objemem rozdělených příspěvků mezi největší nadace v České republice. Především stojí za sbírkou Konto Bariéry. 

Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Vláda se v usnesení přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva

Vláda Petra Fialy (ODS) se dnes v usnesení přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Novinářům to po zasedání řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Usnesení připomíná 45. výročí zveřejnění prohlášení Charty 77. Hnutí kolem Charty bylo prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovalo podobné aktivity v jiných zemích.

Vláda se ve středu asi přihlásí k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva

Vláda Petra Fialy (ODS) se na středečním zasedání pravděpodobně přihlásí k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Vyplývá to z návrhu, který je na programu kabinetu. Usnesení má připomenout 45. výročí zveřejnění prohlášení Charty 77.

Rozhovor

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.

Rozhovor

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Provedli zásah, který měl zničit rodící se vzdor opozičního hnutí. Dana Němcová vzpomíná, jak akce ze strany StB, která po divoké automobilové honičce 6. ledna 1977 znemožnila přesně před 45 lety rozeslat Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi opisy signatářům Charty 77, ještě více zviditelnila občanskou iniciativu usilující o dodržování lidských práv. „Zátah na trio pošťáků nás nezlomil. Naopak se náš efekt vstupu na opoziční jeviště tím ještě zvýšil. Estébáci nám udělali velkou reklamu. O ještě větší propagaci se postaralo komunistické Rudé právo, po jeho článku Ztroskotanci a Samozvanci a také po Antichartě nás kontaktovali další lidé, kteří prohlášení podepsali. Zájem o nás stoupl,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, významná tvář disentu a vzdoru.

S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Rozhovor

Havlův odchod je pro mě stále šokem, měl dostat Nobelovu cenu za mír, říká pro EZ Vondra

ROZHOVOR – Zapálí svíčku, v očích se mu zalesknou slzy a bude na svého velkého přítele tiše vzpomínat. Bývalý disident Alexandr Vondra se nesmířil se smrtí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, od jehož skonu právě dnes uplynulo devět let. „Jeho odchod byl a pro mě je stále šokem. Měl nesmírnou empatii vůči druhým. Pamatuji si jej jako příjemného a otevřeného člověka. Lituji, že nedostal Nobelovu cenu za mír,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vondra.

Komentář

Za 17. listopadem 1989 nemůžeme dopsat tečku. Komunisté nám stále vládnou

KOMENTÁŘ – Byla vysvobozením, vyrvala zemi z rudého područí i nelidského teroru. Sametová revoluce, kterou rozpoutala brutálně potlačená demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, se jevila jako sen, který nemůže nikdy přijít. Jednota, kdy se národ sjednotil proti zlu, nepřestává fascinovat. Přesto ani po jednatřiceti letech není možné za převratem dopsat tečku. Zvláště, když komunisté podporují současnou vládu.

Problém totality nejsou jen zavřené hranice. Lidé se báli, připomíná exposlanec

Jestli existuje něco, co přímo vystihuje totalitu, pak jsou to její snahy ovládnout všechny bez rozdílu. "Outsideři" nejsou přípustní. Podle historika, bývalého poslance a filozofa Daniela Kroupy současná diskuze o normalizaci postrádá kontext, jelikož jejím hlavním problémem nebyly ani tak zavřené hranice jako spíš, že se lidé báli neustálého sledování. SSSR si navíc nemohl dovolit, aby měl ve své sféře vlivu svobodnou zemi.

Zemřela Hana Jüptnerová, signatářka Charty 77

Ve věku 67 let v pondělí po dlouhé nemoci zemřela pedagožka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová z Vrchlabí na Trutnovsku. ČTK to řekla režisérka a dokumentaristka Libuše Rudinská.

Státní pohřeb pro Chramostovou? Ruml souhlasí s Rychetským, promluvila i Šabatová

Pro ombudsmanku a někdejší mluvčí Charty 77 Annu Šabatovou byla Vlasta Chramostová, která dnes zemřela, velmi důležitou osobností. Vzpomíná zejména na své zážitky z bytového divadla, které Chramostová založila poté, co jí režim znemožnil vystupovat veřejně.

Charta 77: Podpis Vlasty Chramostové byl pro disent zásadní, vzpomíná Šustrová

Podpis Vlasty Chramostové pod Chartu 77 byl pro disent velice významný díky její známosti mezi veřejností, uvedla bývalá disidentka Petruška Šustrová. Důležitá podle ní byla i schopnost Chramostové a jejího manžela sdružovat lidi.

Umělci o Vlastě Chramostové (†92): Skvělá herečka s kritickým pohledem

Za skvělou herečku a odvážnou ženu označilo ministerstvo kultury Vlastu Chramostovou, která dnes zemřela. Její umělečtí kolegové na ní obdivovali mimo jiné schopnost kritického pohledu a odstupu.

Bývalý estébák dle žaloby šikanoval disidentky, soud ho osvobodil

Obvodní soud pro Prahu 4 dnes zprostil obžaloby bývalého příslušníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Václava Novotného, který je viněn ze šikany dvou signatářek Charty 77. Podle státního zástupce se podílel na odebrání invalidního důchodu obou žen, mělo jít o součást akce StB s krycím názvem Prevence. Novotný vinu odmítá. Verdikt není pravomocný, žalobce si ponechal lhůtu pro případné odvolání.

Tragická smrt Jana Patočky: Umučila největšího českého filozofa StB?

Jan Patočka byl dost možná největší český filozof 20. století, ale nejvíce ho proslavil jeho postoj k Chartě 77. Patočka se významně podílel na její formulaci a přijal na sebe nebezpečnou funkci mluvčího Charty. Ačkoli se nikdy nechtěl politicky angažovat, situace došla tak daleko, že neměl příliš na výběr. Mohl se zpronevěřit svým celoživotním filozofickým ideálům nebo veřejně vystoupit. Patočka se nezalekl a následoval svým osudem do jisté míry osud svého velkého filozofického vzoru – Sokrata. Snaha naplnění ideálu jeho filozofie ho nakonec stála život. Zemřel na infarkt jenom chvíli poté, co absolvoval výslech Stb, která si se 70letým filozofem nebrala servítky.

Revolta pod taktovkou Čechů? Za opozici proti Sovětům se platilo krví

Vznik disidentské iniciativy s názvem Charta 77 byl významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovala podobné aktivity v jiných zemích. Za její vznik se ale platilo i smrtí.

Stydím se za Soukupa. Zemanovi a Okamurovi leze do zadku! říká o svém někdejším příteli signatář Charty 77 Bok

Praha - Někdejší disident a signatář Charty 77 John Bok popisuje svůj vztah ke generálnímu řediteli TV Barrandov Jaromíru Soukupovi, s nímž ho pojilo členství v Transnacionální radikální straně. Oba tvrdě bojovali za zrušení trestu smrti. Podle Boka se však Soukup změnil.