S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Měla k němu hluboký respekt, a tak se nikdy nepohádali ohledně jeho levicových názorů. „V disentu nás pojila společná řeka myšlenek, která nám bránila v osobních půtkách. Vždy jsme hledali témata, která nás sjednocovala, ne rozdělovala. Navíc jsme se měli lidsky velmi rádi, a tak jsem neviděla jediný důvod pro nějaké rozkoly, i když jsem s Petrem pravdu často nesouhlasila,“ tvrdí Dana Němcová. Bývalí disidenti ji požádali, aby na novinářově pohřbu promluvila, a tak poslední dny trávila nad papírem. „Smuteční řeč jsem několikrát přepisovala a upravovala. Není jednoduché osud Petra Uhla vtěsnat do několika minut či řádek. Mám na něj neuvěřitelné množství vzpomínek, ale všechny je zmínit nemohu.“

I přes hrozbu vězení usilovně hájil lidská práva

Petr Uhl, který skonal necelé dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, sám sebe považoval za přesvědčeného „socialistu a levicového liberála zabarveného do zelena,“ jak s oblibou říkával někdejší člen Strany zelených. Byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Pravděpodobně nejvýraznějším a nejradikálnějším, jakého kdy Charta 77 mezi sebou měla. Vždyť do roku 1991 byl členem IV. (trockistické) internacionály. Cítil se být marxistou, ale do komunistické strany nikdy nevstoupil, neboť se v otázce dodržování lidských práv s KSČ pochopitelně rozcházel. Bližší než českoslovenští aparátčíci mu byla svobodomyslná, levicově orientovaná mládež ze Západu.

Jeho ideový svět měl kotvu ve francouzské revoluci a rámovala ho láska k Francii. Dokonce se zahraničními žurnalisty v době normalizace mluvil jen francouzsky, protože odmítal hovořit anglicky, jazykem hegemona USA. „Petr měl v sobě více takových zvláštností, kterým nikdo z disentu příliš nerozuměl. Poutal nás ale svým neuvěřitelným smyslem pro spravedlnost,“ míní Dana Němcová. Lidská důstojnost pro něho byla primární a dbal na ni. „Hájil ji velmi otevřeně, a pokud byla porušována, pouštěl se s tehdejší mocí do ostrých sportů, ačkoli věděl, že skončí ve vězení. Byl jedním z nejodvážnějších mužů, které jsem během svého života poznala,“ chválí Uhla bývalá poslankyně Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.

Ve vězení se bývalý porevoluční ústřední ředitel ČTK poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. Vymezoval se totiž proti srpnové invazi z roku 1968 i režimu Gustáva Husáka. Uhl se tak stal první obětí normalizačních soudních procesů. Za podvracení republiky byl odsouzen ke čtyřem letům. V žaláři, v němž byl zavřený na Mírově i na Borech, se seznámil s Jaroslavem Šabatou, jehož ženu Annu si vzal a představovala pro něj zásadní oporu. V letech 2014 až 2020 působila jako veřejná ochránkyně práv.

V dubnu 1978 se silně angažoval v založení Výboru na nespravedlivě stíhaných (VONS). „V něm jsme od Petra dostávali velkou školu. Při psaní protestních listin pokaždé trval na přesných formulacích a právních termínech. Říkal, že pokud vše nenapíšeme přesně, budeme za hlupáky a nikdo nás nebude brát vážně. Právě ve výboru prokázal neuvěřitelnou obětavost pro druhé,“ netají se obdivem Dana Němcová, která 16. listopadu převzala Čestné občanství hlavního města Prahy za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím v protikomunistickém odboji. Naopak Uhl, který za aktivity ohledně lidských práv byl v roce 1979 odsouzen na pět let, trval na tom, aby nikdy nebyl zařazen mezi účastníky třetího odboje, a to ani po jeho smrti.

Někdejší redaktor deníku Práva vydával během normalizace bulletin Infoch, který informoval o aktivitách Charty 77 a na titulu bylo vždy uvedeno jeho jméno i s adresou, neboť tvrdil, že se odmítá schovávat či ukrývat, za svými názory si stál. Byl členem česko-polské solidarity. Později na konci roku 1988 se podílel na založení Východoevropské informační agentury (VIA) s pobočkami ve Varšavě, v Budapešti a ve Vilniusu. Agentura šířila informace nezávislé na oficiálních médiích a dodávala je na Západ.

Za nepravdivou zprávu o mrtvém studentovi se omluvil

A právě zde po 17. listopadu 1989 nejvíce přispěl k pádu totalitního režimu, když francouzské agentuře AFP a Svobodné Evropě předal informaci, s výhradou o nepravdivé zaručenosti, že na Národní třídě byl zabit student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd. Zpráva se i díky BBC, Hlasu Ameriky či Reuters dostala do éteru a 20. listopadu byl zatčen za šíření poplašné zprávy i poškozování zájmů republiky v cizině. Záhy byl však propuštěn a za vypuštěnou dezinformaci se na demonstracích na Letné omluvil. Bývalý poslanec Federálního shromáždění a někdejší náměstek místopředsedy vlády pro lidská práva sehrál v disentu zásadní roli. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ přiznává matka sedmi dětí, která zvolila protikomunistický odpor právě kvůli svým potomkům, aby se jim mohla podívat do očí.

Dana Němcová si moc dobře uvědomuje, jak je symbolické, že chartisté se s Petrem Uhlem loučí v Den lidských práv, kterým zasvětil celý život a před 33 lety se 10. prosince 1988 konala úřady první povolená opoziční demonstrace v období normalizace na pražském Škroupově náměstí, kde mimo jiné vystoupil Václav Havel či Marta Kubišová. „Pro poslední rozloučení s Petrem se nemohlo vybrat charakterističtější datum. Otázka lidských práv je aktuální i v současnosti. Jak moc nám na jejich dodržování záleží, se vždy odrazí podle toho, jak se v nich angažujeme. A Petrovi na lidských právech záleželo ohromně,“ říká pro EuroZprávy.cz dojatá signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka VONS Dana Němcová.

Související

Dana Němcová

Desítky lidí se dnes rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou

V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se dnes odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici. V promluvách během mše se střídali biskup Václav Malý a kněz Ladislav Heryán, který zazpíval i písničku.
Dana Němcová Prohlédněte si galerii

Poslední rozloučení s Danou Němcovou bude příští sobotu

Poslední rozloučení s Danou Němcovou, jednou z nejvýraznějších osobností československého disentu, se uskuteční v sobotu 22. dubna od 14:00 v kostele svatého Ignáce na pražském Karlově náměstí. Rodina to oznámila v parte, které dnes ČTK zaslal předseda správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček. Němcová zemřela v úterý 11. dubna, bylo jí 89 let.

Více souvisejících

Dana Němcová Petr Uhl disidenti lidská práva historie Charta 77

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 3 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 7 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

před 10 hodinami

Policie ČR

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny

Z letních prázdnin sice neuběhly ještě ani dva týdny, ale policie již vyšetřuje další tragédii, při které přišlo o život dítě. Třináctiletý chlapec v noci na středu zemřel ve Starém Plzenci v Plzeňském kraji. Spadl ze střechy bývalé továrny na výrobu nábytku. Podle dosavadních zjištění spáchal sebevraždu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Pražské metro, stanice Staroměstská

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib

Všechny informace naznačují, že stanice metra Staroměstská na lince A zůstane uzavřená po celý zbytek července. Vyplývá to i z vyjádření náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Požárem, který vedl k uzavření stanice, se zabývá policie. 

před 11 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně přehlíží rozčarování, které nad jeho postupem vyjádřil americký prezident Donald Trump. Podle ruského vůdce má totiž Moskva na bojišti stále výraznější převahu a Kyjev může v následujících měsících čelit kolapsu. Uvedl to americký deník The New York Times s odvoláním na dvě osoby blízké Kremlu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy