Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.
Měla k němu hluboký respekt, a tak se nikdy nepohádali ohledně jeho levicových názorů. „V disentu nás pojila společná řeka myšlenek, která nám bránila v osobních půtkách. Vždy jsme hledali témata, která nás sjednocovala, ne rozdělovala. Navíc jsme se měli lidsky velmi rádi, a tak jsem neviděla jediný důvod pro nějaké rozkoly, i když jsem s Petrem pravdu často nesouhlasila,“ tvrdí Dana Němcová. Bývalí disidenti ji požádali, aby na novinářově pohřbu promluvila, a tak poslední dny trávila nad papírem. „Smuteční řeč jsem několikrát přepisovala a upravovala. Není jednoduché osud Petra Uhla vtěsnat do několika minut či řádek. Mám na něj neuvěřitelné množství vzpomínek, ale všechny je zmínit nemohu.“
I přes hrozbu vězení usilovně hájil lidská práva
Petr Uhl, který skonal necelé dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, sám sebe považoval za přesvědčeného „socialistu a levicového liberála zabarveného do zelena,“ jak s oblibou říkával někdejší člen Strany zelených. Byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Pravděpodobně nejvýraznějším a nejradikálnějším, jakého kdy Charta 77 mezi sebou měla. Vždyť do roku 1991 byl členem IV. (trockistické) internacionály. Cítil se být marxistou, ale do komunistické strany nikdy nevstoupil, neboť se v otázce dodržování lidských práv s KSČ pochopitelně rozcházel. Bližší než českoslovenští aparátčíci mu byla svobodomyslná, levicově orientovaná mládež ze Západu.
Jeho ideový svět měl kotvu ve francouzské revoluci a rámovala ho láska k Francii. Dokonce se zahraničními žurnalisty v době normalizace mluvil jen francouzsky, protože odmítal hovořit anglicky, jazykem hegemona USA. „Petr měl v sobě více takových zvláštností, kterým nikdo z disentu příliš nerozuměl. Poutal nás ale svým neuvěřitelným smyslem pro spravedlnost,“ míní Dana Němcová. Lidská důstojnost pro něho byla primární a dbal na ni. „Hájil ji velmi otevřeně, a pokud byla porušována, pouštěl se s tehdejší mocí do ostrých sportů, ačkoli věděl, že skončí ve vězení. Byl jedním z nejodvážnějších mužů, které jsem během svého života poznala,“ chválí Uhla bývalá poslankyně Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.
Ve vězení se bývalý porevoluční ústřední ředitel ČTK poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. Vymezoval se totiž proti srpnové invazi z roku 1968 i režimu Gustáva Husáka. Uhl se tak stal první obětí normalizačních soudních procesů. Za podvracení republiky byl odsouzen ke čtyřem letům. V žaláři, v němž byl zavřený na Mírově i na Borech, se seznámil s Jaroslavem Šabatou, jehož ženu Annu si vzal a představovala pro něj zásadní oporu. V letech 2014 až 2020 působila jako veřejná ochránkyně práv.
V dubnu 1978 se silně angažoval v založení Výboru na nespravedlivě stíhaných (VONS). „V něm jsme od Petra dostávali velkou školu. Při psaní protestních listin pokaždé trval na přesných formulacích a právních termínech. Říkal, že pokud vše nenapíšeme přesně, budeme za hlupáky a nikdo nás nebude brát vážně. Právě ve výboru prokázal neuvěřitelnou obětavost pro druhé,“ netají se obdivem Dana Němcová, která 16. listopadu převzala Čestné občanství hlavního města Prahy za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím v protikomunistickém odboji. Naopak Uhl, který za aktivity ohledně lidských práv byl v roce 1979 odsouzen na pět let, trval na tom, aby nikdy nebyl zařazen mezi účastníky třetího odboje, a to ani po jeho smrti.
Někdejší redaktor deníku Práva vydával během normalizace bulletin Infoch, který informoval o aktivitách Charty 77 a na titulu bylo vždy uvedeno jeho jméno i s adresou, neboť tvrdil, že se odmítá schovávat či ukrývat, za svými názory si stál. Byl členem česko-polské solidarity. Později na konci roku 1988 se podílel na založení Východoevropské informační agentury (VIA) s pobočkami ve Varšavě, v Budapešti a ve Vilniusu. Agentura šířila informace nezávislé na oficiálních médiích a dodávala je na Západ.
Za nepravdivou zprávu o mrtvém studentovi se omluvil
A právě zde po 17. listopadu 1989 nejvíce přispěl k pádu totalitního režimu, když francouzské agentuře AFP a Svobodné Evropě předal informaci, s výhradou o nepravdivé zaručenosti, že na Národní třídě byl zabit student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd. Zpráva se i díky BBC, Hlasu Ameriky či Reuters dostala do éteru a 20. listopadu byl zatčen za šíření poplašné zprávy i poškozování zájmů republiky v cizině. Záhy byl však propuštěn a za vypuštěnou dezinformaci se na demonstracích na Letné omluvil. Bývalý poslanec Federálního shromáždění a někdejší náměstek místopředsedy vlády pro lidská práva sehrál v disentu zásadní roli. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ přiznává matka sedmi dětí, která zvolila protikomunistický odpor právě kvůli svým potomkům, aby se jim mohla podívat do očí.
Dana Němcová si moc dobře uvědomuje, jak je symbolické, že chartisté se s Petrem Uhlem loučí v Den lidských práv, kterým zasvětil celý život a před 33 lety se 10. prosince 1988 konala úřady první povolená opoziční demonstrace v období normalizace na pražském Škroupově náměstí, kde mimo jiné vystoupil Václav Havel či Marta Kubišová. „Pro poslední rozloučení s Petrem se nemohlo vybrat charakterističtější datum. Otázka lidských práv je aktuální i v současnosti. Jak moc nám na jejich dodržování záleží, se vždy odrazí podle toho, jak se v nich angažujeme. A Petrovi na lidských právech záleželo ohromně,“ říká pro EuroZprávy.cz dojatá signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka VONS Dana Němcová.
Související

Milion chvilek udělil čestná členství Pithartovi nebo Minářovi

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová
Dana Němcová , Petr Uhl , disidenti , lidská práva , historie , Charta 77
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 11 minutami

EU zahájila summit o Ukrajině, k lídrům promluvil Zelenskyj
před 16 minutami

Pavel a Lipavský řešili koordinaci české zahraniční politiky
Aktualizováno před 18 minutami

Jurečka se hájí ve věci odvolání šéfa úřadu práce. Odstupovat nehodlá
Aktualizováno před 19 minutami

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců
Aktualizováno před 20 minutami

Slovensko předalo Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29, další poskytne Polsko
Aktualizováno před 21 minutami

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa
před 1 hodinou

Není možné znovu jednat o dohodě o Severním Irsku, vzkazuje britská vláda
před 1 hodinou

Dva ukrajinští vojáci z pluku Azov dostali od ruského soudu 25 let
před 1 hodinou

Polsko neotevře hraniční přechod s Běloruskem, dokud budou vězněni novináři
před 1 hodinou

Ukrajinským dětem uneseným do Ruska tvrdili, že se jich rodiče zřekli
před 1 hodinou

Pekarová v Koreji jednala o automobilovém průmyslu i moderních technologiích
Aktualizováno před 1 hodinou

Putin se má v srpnu vydat do JAR. Africká země se tak musí zabývat zatykačem ICC
před 1 hodinou

V Kongresu zpovídají ředitele TikToku, kterému hrozí v USA zákaz
před 2 hodinami

Ve Francii probíhá další kolo stávek, nejezdí vlaky, část škol je uzavřena
před 2 hodinami

Žádné UFO. Vědcům se podařilo objasnit záhadu tělesa Oumuamua
Aktualizováno před 2 hodinami

EK je na dobré cestě k dohodě o syntetických palivech s Německem, řekl Scholz
před 2 hodinami

UEFA vyšetřuje Barcelonu kvůli možné korupci, hrozí jí i vyloučení z Ligy mistrů
před 2 hodinami

Lyžařská sezona se blíží k závěru, o víkendu zavřou další skiareály
před 2 hodinami

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Putina, navzdory vydanému zatykači
před 3 hodinami
Populace Kanady vzrostla o milion za poslední rok, nejvíce za více než 60 let
Populace Kanady čítá o zhruba milion lidí více než před rokem, jde o největší meziroční populační nárůst od roku 1957, píše web stanice BBC. Téměř 96 procent tohoto nárůstu tvoří imigrace. Kanada měla k 1. lednu 2023 podle národního statistického úřadu 39,566.248 obyvatel.
Zdroj: ČTK