S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Měla k němu hluboký respekt, a tak se nikdy nepohádali ohledně jeho levicových názorů. „V disentu nás pojila společná řeka myšlenek, která nám bránila v osobních půtkách. Vždy jsme hledali témata, která nás sjednocovala, ne rozdělovala. Navíc jsme se měli lidsky velmi rádi, a tak jsem neviděla jediný důvod pro nějaké rozkoly, i když jsem s Petrem pravdu často nesouhlasila,“ tvrdí Dana Němcová. Bývalí disidenti ji požádali, aby na novinářově pohřbu promluvila, a tak poslední dny trávila nad papírem. „Smuteční řeč jsem několikrát přepisovala a upravovala. Není jednoduché osud Petra Uhla vtěsnat do několika minut či řádek. Mám na něj neuvěřitelné množství vzpomínek, ale všechny je zmínit nemohu.“

I přes hrozbu vězení usilovně hájil lidská práva

Petr Uhl, který skonal necelé dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, sám sebe považoval za přesvědčeného „socialistu a levicového liberála zabarveného do zelena,“ jak s oblibou říkával někdejší člen Strany zelených. Byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Pravděpodobně nejvýraznějším a nejradikálnějším, jakého kdy Charta 77 mezi sebou měla. Vždyť do roku 1991 byl členem IV. (trockistické) internacionály. Cítil se být marxistou, ale do komunistické strany nikdy nevstoupil, neboť se v otázce dodržování lidských práv s KSČ pochopitelně rozcházel. Bližší než českoslovenští aparátčíci mu byla svobodomyslná, levicově orientovaná mládež ze Západu.

Jeho ideový svět měl kotvu ve francouzské revoluci a rámovala ho láska k Francii. Dokonce se zahraničními žurnalisty v době normalizace mluvil jen francouzsky, protože odmítal hovořit anglicky, jazykem hegemona USA. „Petr měl v sobě více takových zvláštností, kterým nikdo z disentu příliš nerozuměl. Poutal nás ale svým neuvěřitelným smyslem pro spravedlnost,“ míní Dana Němcová. Lidská důstojnost pro něho byla primární a dbal na ni. „Hájil ji velmi otevřeně, a pokud byla porušována, pouštěl se s tehdejší mocí do ostrých sportů, ačkoli věděl, že skončí ve vězení. Byl jedním z nejodvážnějších mužů, které jsem během svého života poznala,“ chválí Uhla bývalá poslankyně Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.

Ve vězení se bývalý porevoluční ústřední ředitel ČTK poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. Vymezoval se totiž proti srpnové invazi z roku 1968 i režimu Gustáva Husáka. Uhl se tak stal první obětí normalizačních soudních procesů. Za podvracení republiky byl odsouzen ke čtyřem letům. V žaláři, v němž byl zavřený na Mírově i na Borech, se seznámil s Jaroslavem Šabatou, jehož ženu Annu si vzal a představovala pro něj zásadní oporu. V letech 2014 až 2020 působila jako veřejná ochránkyně práv.

V dubnu 1978 se silně angažoval v založení Výboru na nespravedlivě stíhaných (VONS). „V něm jsme od Petra dostávali velkou školu. Při psaní protestních listin pokaždé trval na přesných formulacích a právních termínech. Říkal, že pokud vše nenapíšeme přesně, budeme za hlupáky a nikdo nás nebude brát vážně. Právě ve výboru prokázal neuvěřitelnou obětavost pro druhé,“ netají se obdivem Dana Němcová, která 16. listopadu převzala Čestné občanství hlavního města Prahy za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím v protikomunistickém odboji. Naopak Uhl, který za aktivity ohledně lidských práv byl v roce 1979 odsouzen na pět let, trval na tom, aby nikdy nebyl zařazen mezi účastníky třetího odboje, a to ani po jeho smrti.

Někdejší redaktor deníku Práva vydával během normalizace bulletin Infoch, který informoval o aktivitách Charty 77 a na titulu bylo vždy uvedeno jeho jméno i s adresou, neboť tvrdil, že se odmítá schovávat či ukrývat, za svými názory si stál. Byl členem česko-polské solidarity. Později na konci roku 1988 se podílel na založení Východoevropské informační agentury (VIA) s pobočkami ve Varšavě, v Budapešti a ve Vilniusu. Agentura šířila informace nezávislé na oficiálních médiích a dodávala je na Západ.

Za nepravdivou zprávu o mrtvém studentovi se omluvil

A právě zde po 17. listopadu 1989 nejvíce přispěl k pádu totalitního režimu, když francouzské agentuře AFP a Svobodné Evropě předal informaci, s výhradou o nepravdivé zaručenosti, že na Národní třídě byl zabit student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd. Zpráva se i díky BBC, Hlasu Ameriky či Reuters dostala do éteru a 20. listopadu byl zatčen za šíření poplašné zprávy i poškozování zájmů republiky v cizině. Záhy byl však propuštěn a za vypuštěnou dezinformaci se na demonstracích na Letné omluvil. Bývalý poslanec Federálního shromáždění a někdejší náměstek místopředsedy vlády pro lidská práva sehrál v disentu zásadní roli. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ přiznává matka sedmi dětí, která zvolila protikomunistický odpor právě kvůli svým potomkům, aby se jim mohla podívat do očí.

Dana Němcová si moc dobře uvědomuje, jak je symbolické, že chartisté se s Petrem Uhlem loučí v Den lidských práv, kterým zasvětil celý život a před 33 lety se 10. prosince 1988 konala úřady první povolená opoziční demonstrace v období normalizace na pražském Škroupově náměstí, kde mimo jiné vystoupil Václav Havel či Marta Kubišová. „Pro poslední rozloučení s Petrem se nemohlo vybrat charakterističtější datum. Otázka lidských práv je aktuální i v současnosti. Jak moc nám na jejich dodržování záleží, se vždy odrazí podle toho, jak se v nich angažujeme. A Petrovi na lidských právech záleželo ohromně,“ říká pro EuroZprávy.cz dojatá signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka VONS Dana Němcová.

Související

Petr Pithart

Milion chvilek udělil čestná členství Pithartovi nebo Minářovi

Milion chvilek dnes na setkání ke čtyřletému výročí založení spolku udělil čestná členství osobnostem, které dlouhodobě inspirují a probouzejí k aktivitě občanskou společnost. Hlavním pojítkem celé akce byly rozhovory o roli občanské společnosti nejen v časech krize, ale i o tom, jakou roli mohou aktivní občané sehrát v nadcházející volbě prezidenta.
Václava Havla si velmi vážila, snímek je z roku 2000, o dva roky dříve od prezidenta převzala Medaili Za zásluhy I. stupně. Rozhovor

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.

Více souvisejících

Dana Němcová Petr Uhl disidenti lidská práva historie Charta 77

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zahájila summit o Ukrajině, k lídrům promluvil Zelenskyj

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu pravidelný summit, jehož hlavními tématy jsou další pomoc Ukrajině v obraně proti ruské agresi a podpora zelené evropské ekonomiky. Na úvod jednání se s nimi na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země. 

před 16 minutami

Aktualizováno před 18 minutami

Marian Jurečka

Jurečka se hájí ve věci odvolání šéfa úřadu práce. Odstupovat nehodlá

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

Aktualizováno před 19 minutami

TikTok

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců

Britský parlament zakáže čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních a v širší parlamentní síti s odkazem na kybernetickou bezpečnost. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mluvčí TikToku opatření označil za chybné a uvedl, že vychází z mylných představ o společnosti. Stejný krok minulý týden učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí, které tak již z bezpečnostních důvodů učinily.

Aktualizováno před 20 minutami

Aktualizováno před 21 minutami

Bohuslav Svoboda

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. 

před 1 hodinou

Rishi Sunak

Není možné znovu jednat o dohodě o Severním Irsku, vzkazuje britská vláda

Londýn nebude znovu vyjednávat o žádné části přepracované dohody o novém uspořádání pro Severní Irsko, na níž se dohodl s Evropskou unií na konci února. Neučiní tak ani navzdory výzvám největší severoirské unionistické strany, která má k textu velké výhrady a už rok kvůli nesouhlasu s pobrexitovým režimem bojkotuje místní samosprávu. 

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Dva ukrajinští vojáci z pluku Azov dostali od ruského soudu 25 let

Ruský soud v neuznávané Doněcké lidové republice (DNR) na východě Ukrajiny odsoudil k 25 letům vězení dva ukrajinské vojáky, kteří podle verdiktu zastřelili v obléhaném Mariupolu dva civilisty. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na kriminální ústřednu. O obhajobě ukrajinských vojáků se vůbec nezmínila. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajinským dětem uneseným do Ruska tvrdili, že se jich rodiče zřekli

Ukrajinským dětem, které byly uneseny okupační správou do Ruska, ruští úředníci tvrdili, že se jich vlastní rodiče zřekli. Podle agentury Unian to uvedl chlapec z Chersonské oblasti, jedno ze 17 unesených dětí, které se podle charitativní organizace Save Ukraine podařilo tento týden navrátit z Ruska na Ukrajinu.

před 1 hodinou

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová v Koreji jednala o automobilovém průmyslu i moderních technologiích

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes na návštěvě Jižní Koreje jednala o spolupráci obou zemí v automobilovém průmyslu či o moderních technologiích. V Soulu se sešla s premiérem Han Dok-soem i se svým jihokorejským protějškem Kim Čin-pchjoem. Informovala o tom Česká televize (ČT). 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kongres USA

V Kongresu zpovídají ředitele TikToku, kterému hrozí v USA zákaz

Šéfka výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů, republikánka Cathy Rodgersová řekla, že sociální síť TikTok je hrozbou pro americkou národní bezpečnost i pro děti, které ji používají. Ředitel sítě Shou Zi Chew dnes před výborem odpovídá na dotazy kongresmanů. 

před 2 hodinami

Vlaky

Ve Francii probíhá další kolo stávek, nejezdí vlaky, část škol je uzavřena

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadily odpadky.

před 2 hodinami

Oumuamua

Žádné UFO. Vědcům se podařilo objasnit záhadu tělesa Oumuamua

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lyžařská sezona

Lyžařská sezona se blíží k závěru, o víkendu zavřou další skiareály

Lyžařská sezona se blíží k závěru. V Plzeňském či Zlínském kraji už se lyžuje vždy jen v jediném areálu. Další střediska plánují ukončení provozu od příštího týdne, některá z nich proto na víkend připravila rozlučkový program, vyplývá ze zjištění krajských zpravodajů ČTK. Lyžování nepřeje teplé počasí posledních dní, nadějí pro vlekaře je meteorology předpovídané ochlazení od víkendu.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Putina, navzdory vydanému zatykači

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

před 3 hodinami

Populace Kanady vzrostla o milion za poslední rok, nejvíce za více než 60 let

Populace Kanady čítá o zhruba milion lidí více než před rokem, jde o největší meziroční populační nárůst od roku 1957, píše web stanice BBC. Téměř 96 procent tohoto nárůstu tvoří imigrace. Kanada měla k 1. lednu 2023 podle národního statistického úřadu 39,566.248 obyvatel.

Zdroj: ČTK

Další zprávy