Vznik disidentské iniciativy s názvem Charta 77 byl významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovala podobné aktivity v jiných zemích. Za její vznik se ale platilo i smrtí.
Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu. Impulzem pro vznik Charty se pak stalo zveřejnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto dokumenty zakotvené v helsinských dohodách z roku 1975 přijal i tehdejší československý komunistický režim, ale ve skutečnosti se jimi neřídil.
První přípravná schůzka rodící se Charty se konala 10. prosince 1976. V pražském bytě Jaroslava Kořána se tehdy sešli Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář a Václav Vendelín Komeda. Dohodli se na tom, že by bylo dobré založit trvalou občanskou iniciativu. Dalších schůzek se pak účastnili například Ludvík Vaculík, Jiří Hájek, Petr Uhl, Pavel Landovský či Pavel Bergmann.
Během prosince byl precizován text prohlášení, které se obracelo na tehdejší režim s výzvou, aby dodržoval zákony. Hotový dokument dostal název Charta 77. Jeho autoři zároveň oznámili, že vzniká volná občanská iniciativa, která se bude zasazovat o dodržování lidských a občanských práv.
Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text připojilo 242 lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.
Plánovanému zveřejnění Charty na Tři krále policie zabránila. Chartisté se snažili vhodit do schránek 242 obálek s textem dokumentu, tři obálky chtěli doručit osobně ČTK, Federálnímu shromáždění a vládě. Podařilo se však poslat pouze 40 obálek, zbytek zabavila Státní bezpečnost. Obálky tehdy rozváželi Václav Havel, Ludvík Vaculík a jako řidič Pavel Landovský.
Dokument, který obsahoval Prohlášení Charty 77, byl vydán 1. ledna 1977. Text vzápětí vyšel v předních světových denících a pozornost mu věnovaly západní tiskové agentury a rozhlasové stanice. V československých oficiálních médiích před listopadem 1989 nikdy publikován nebyl.
Charta 77 se neprofilovala jako základna k opoziční politické činnosti a nepředstavovala žádné "vyhlášení války" vládnoucímu režimu. Nezpochybňovala jeho legitimitu a chtěla vést dialog. Přesto ji však komunisté vnímali jako ohrožení své moci.
"Sestavily ji nejlepší mozky opozice, je proto napsána tak rafinovaně, že kdybychom dovolili zveřejnit ji, 90 procent našich lidí by nepochopilo, v čem je její nebezpečí," řekl později tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina.
Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň. Již 7. ledna 1977 vyšel v Rudém právu první článek o Chartě pod titulkem Čí je to zájem. O pět dnů později se pak v témže periodiku objevil dnes už legendární článek Ztroskotanci a samozvanci, který charakterizoval signatáře jako "sluhy a agenty imperialismu, zaprodance či sionisty".
Vrcholem kampaně byla takzvaná anticharta, kterou koncem ledna přijali umělci na shromáždění v Národním divadle. Kromě toho režim zasahoval proti disidentům i silou - zatýkáním, výslechy, domovními prohlídkami, nutil je také k vystěhování z republiky.
První obětí represí byl mluvčí Charty Jan Patočka, který byl v březnu 1977 zatčen a podroben jedenáctihodinovému výslechu, na jehož následky (na mozkovou příhodu a selhání srdce) zemřel.
Navzdory věznění a perzekuci však činnost Charty pokračovala. Do listopadu 1989 vydala 572 závažných dokumentů k různým politickým a společenským jevům, Charta též zaštiťovala řadu dalších iniciativ a pomohla tak vytvořila prostor pro přechod k demokratickým změnám v Československu v roce 1989.
Charta 77 ukončila oficiálně činnost na setkání mluvčích v Praze 3. listopadu 1992, kdy ve svém závěrečném prohlášení konstatovala, že dohrála svou historickou úlohu.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , češi , Charta 77 , Anticharta
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.
Zdroj: Libor Novák