Hladík je ministrem životního prostředí. Petr Pavel ho jmenoval den po nástupu do funkce

Prezident Petr Pavel dnes den poté, co se ujal funkce hlavy státu, jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Vláda nebyla kompletní od začátku listopadu, kdy ze zdravotních důvodů skončila na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Lidovci navrhli Hladíka na ministra loni v říjnu, u jeho nominace setrvali i poté, co policie v kauze přidělování městských bytů v Brně zasahovala i v Hladíkově kanceláři. Premiér Petr Fiala (ODS) s návrhem čekal do konce minulého roku s ohledem na možný posun v kauze, policie však Hladíka z ničeho neobvinila. Od listopadu byl řízením MŽP pověřený ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pavel při ceremoniálu na Pražském hradě ocenil, že hned den po inauguraci může učinit podobný pracovní krok. "A ukončit dlouhé období různých dohadů a výhrad. Z toho, co jsem si měl sám možnost zjistit, tak prázdných," řekl Pavel. Zeman vedle brněnské kauzy vyčítal Hladíkovi i nedostatečné vzdělání v oboru. Vadilo mu i to, že ve stranickém tisku publikoval inzerát, kterým hledal náměstka a spolupracovníky pro svůj budoucí tým na ministerstvu, ač ještě nebyl jmenován.

Jmenování podle Pavla umožní Hladíkovi, který byl na ministerstvu dosud náměstkem, plnohodnotně pracovat. Uvolní ruce také Jurečkovi. "Role ministerstva životního prostředí je v dnešní době mimořádně důležitá, rád bych ocenil i roli resortu na úspěšném předsednictví v (Radě EU)," uvedl Pavel.

Úkoly ministerstva jsou důležité nejen pro životní prostředí, ale pro strukturálně postižené regiony, řekl Pavel. "Bude velice důležité, aby zdroje, které jsou na pomoc těmto regionům vyčleněné, byly využity s maximální efektivitou," zdůraznil. Za další Hladíkovy úkoly považuje ochranu vody, zemědělský zákon, zákon o ochraně přírody, ale také problematiku odpadů či recyklace.

Brabec přeje Hladíkovi sílu odmítnout některé nesmysly doléhající z Bruselu

Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přeje novému ministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) mimo jiné, aby byl schopen odmítnout některé nesmysly doléhající z Bruselu a aby byl schopen úřadu vládnout neaktivistickým způsobem se zdravým rozumem. Brabec to řekl na dnešní tiskové konferenci stínové vlády ANO. Hladíka jmenoval prezident Petr Pavel do ministerské funkce dnes dopoledne. Brabec připomněl, že on vedl ministerstvo téměř osm let. Ministrem se stal v roce 2014 a skončil po sněmovních volbách s vládou Andreje Babiše (ANO) v prosinci 2021.

Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování Hladíka začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Lidovci navrhli Hladíka na ministra loni v říjnu, u jeho nominace setrvali i poté, co policie v kauze přidělování městských bytů v Brně zasahovala i v Hladíkově kanceláři.

"Pokud jde o ten proces, tak my se netajíme jako hnutí ANO, že my úplně nepovažujeme za prázdný důvod, který zazněl dnes při jmenování, že pan (Hladík), již tedy současný ministr životního prostředí, čelil určitému policejnímu vyšetřování. Je ale samozřejmě plnou odpovědností pana premiéra (Petra) Fialy (ODS) a také KDU-ČSL, která navrhla pana ministra, a je jeho odpovědností, zda tedy to bude mít nějaký další vývoj," řekl. Řekl, že Hladíka chce podporovat v tom, aby pokračoval v projektech, které ministerstvo začalo už dříve za jeho vedení. "Budu mu určitě přát zdravý rozum, aby nedopřával příliš sluchu velkým aktivistickým tlakům, který na něj bude," podotkl. "Ale také aby měl tu sílu odmítnout některé opravdu nesmysly, které nám z Bruselu doléhají," dodal.

Europoslanec ANO Martin Hlaváček informoval, že europoslanci mají na stolech návrh z Bruselu, který řadí krávy mezi průmyslové znečišťovatele. O návrhu bude debatovat zemědělský výbor Evropského parlamentu, uvedl. Pokud by ho EP schválil, znamenalo by to podle něj, že chovatelé, kteří mají víc než 150 kusů, by museli svoje chovy registrovat a měřit emise a vykazovat je. "Budeme měřit prdy kravám," dodal. Bude s dalšími kolegy usilovat o tom, aby tento návrh nebyl schválen.

Související

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

Více souvisejících

Petr Pavel Petr Hladík (KDU-ČSL) Ministerstvo životního prostředí Richard Brabec (ANO)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 1 hodinou

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová

Izraelský útok na Pásmo Gazy zřejmě proběhl po schválení Bílým domem. Pro EuroZprávy.cz na to upozornila expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ řekla.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy