Nejdražší ulice v Česku? Pražské Příkopy po desetiletích sesazeny z trůnu

To znamená, že Pařížská je celkově 30. nejdražší ulicí v Evropě, zatímco „Příkopy“ obsazují 33. příčku. Obě ulice představují rovněž dvě vůbec nejdražší adresy zemí bývalého východního bloku. Nejdražší budapešťská ulice je v Evropě na 40. místě, další drahé ulice bývalého východního bloku, včetně varšavské a bratislavské, jsou až v páté desítce evropského pořadí.

V médii tradičně a nejčastěji citovaném žebříčku společnosti Cushman & Wakefield, „nejdražších ulic světa“, obsazuje Pařížská 17. příčku. To je však dáno tím, že tento „světový“ žebříček je pořadím vždy výhradně těch ulic, které ve své zemi obsazují první příčku pořadí. Tedy žádná ze zemí, jež poradenská společnost sleduje, nemá v tomto „světovém“ pořadí více než jednoho reprezentanta.

Sedmnáctá pozice ve světovém žebříčku je nejvyšším umístěním české ulice od roku 2005, kdy rovněž sedmnácté skončily „Příkopy“. Třeba v roce 2011 klesly „Příkopy“ – coby nejdražší česká adresa – ve světě až na 28. příčku. Nutno také říci, že v době covidu, loni a předloni, se žebříček nesestavoval.

Právě covidová doba a její důsledky představují klíčový důvod, proč ulice Na Příkopě letos přelomově opustila trůn, jejž obsazovala permanentně minimálně po dvě desetiletí (viz tabulka níže). Oproti předcovidové době klesly nájmy v ulici Na Příkopě ve vyčíslení společnosti Cushman & Wakefield o třináct procent, zatímco v Pařížské jsou letos stejné jako před covidem. Pařížská tak podává nadprůměrný výkon i celoevropském měřítku, protože kontinentálně jsou příslušné nájmy podle společnosti Cushman & Wakefield průměrně stále o osm procent níže v porovnání s předcovidovou dobou.

Covid „zasadil ránu“ spíše „Příkopům“ než Pařížské, jelikož ceny nájmů se v prvně jmenované ulici více odvozují od intenzity turistického ruchu a od obecného zájmu o kancelářské prostory. Jak turistický ruch, tak poptávka po kancelářích během covidu citelně utrpěly, neboť zahraniční turisté ve velkém přestali Česko kvůli restrikcím navštěvovat, zatímco trendem covidových let se stala práce z domova čili „home office“.

Naopak cena nájemného v Pařížské je více než v případě „Příkopů“ odvozena od toho, jak se daří prémiovým rezidenčním nemovitostem a také segmentu luxusního maloobchodu. Rezidenční nemovitosti prožily během pandemie nebývalý boom a luxusní značky nakonec nebyly pandemií tak poškozeny jako běžný maloobchod.

Jedním z důvodů, proč pandemie tolik nepoškodila segment luxusního maloobchodu, je to, že si lidé během pandemie uvědomili, že život může být krátký a chtějí si jej více užít teď a tady. Tak vysvětluje generální ředitel automobilky Rolls-Royce, tradičního symbolu luxusu, to, že jeho společnost měla loni – ve druhém covidovém roce – historicky rekordní celosvětové tržby (zde).