Pavel nastínil, co by se dělo, kdyby Rusko vyhrálo na Ukrajině

Pavel upozornil na možné nepříjemné důsledky pro Západ v případě vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině a zdůraznil, že je nezbytné poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou podporu k obnovení suverenity a kontroly nad svými hranicemi.

Pavel se obává, že vítězství Ruska by posílilo přesvědčení o tom, že jiné režimy mohou dosáhnout svých cílů silou a spoléhat se na slabost západních demokracií. Prezident dále poukázal na obtíže, kterým bude Ukrajina čelit v nadcházející zimě, s tím, že většina infrastruktury je zničena a západní pomoc nemůže zajistit úplnou obnovu.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko už dříve uvedl, že na nadcházející měsíce hledí s obavami, protože Ukrajina čelí třetí zimě bojů proti ruské invazi v plném rozsahu. "Jsem nervózní ze zimy," řekl Kličko. Politik popsal situaci ve své vlasti jako "iluzi života, která může být každou vteřinou zničena".

"Lidé na Ukrajině sní o míru. Předání části Ukrajiny Rusku je nemyslitelné. Bojujeme i za naši evropskou budoucnost," zdůraznil Kličko. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a od té doby tam zuří vojenský konflikt.

"Nemůžeme vyloučit, že ruské rakety zničí naši infrastrukturu," dodal a občanům svého města radí, aby byli připraveni na nejhorší a měli dostatek potravin, pitné vody a teplého oblečení.

To, že Ukrajina musí být připravena na možnost, že ruská armáda v zimním období opět začne se systematickými dronovými nebo raketovými útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, ve svém videoproslovu v neděli večer prohlásil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Opakované útoky ruské armády na ukrajinskou energetickou síť loni způsobily, že tisíce lidí na Ukrajině zůstaly během zimních měsíců bez dodávek tepla a elektřiny.

"Musíme být připraveni na možnost, že nepřítel může zvýšit počet útoků bezpilotních letadel nebo raket na naši infrastrukturu," zdůraznil Zelenskyj.

Dodal, že veškerá pozornost by se měla soustředit na obranu a na to, co může Ukrajina udělat, aby svým občanům usnadnila přežití nadcházející zimy a posílila schopnosti jednotek ukrajinské armády.

Zelenskyj také uvedl, že štít protivzdušné obrany Ukrajiny je už nyní silnější než loni. Ukrajina totiž od Západu získala systémy protivzdušné obrany, včetně systémů Patriot. Zelenskyj ale podotkl, že tyto systémy nedokážou ochránit celé území Ukrajiny, přičemž současně ujistil, že ukrajinské vedení pracuje na tom, aby "to bylo ještě lepší".

Západ nesplnil řadu slibů, tvrdí Pavel

Pavel varoval, že zima poskytne Rusku čas na obnovu a zdůraznil, že nedostatek podpory pro Ukrajinu by mohl mít nepříznivý vliv na pokračování protiofenzivních operací. Kritizoval také nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, což brání její schopnosti provádět intenzivní operace.

Prezident upozornil na nesplněné sliby týkající se zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí a zpožděný výcvik na letadlech F-16, včetně váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Ukrajině plánuje dodat stíhačky F-16 řada zemí, ale nejdříve až v roce 2024. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollengrenová pro server Politico uvedla, že "tyto věci vyžadují čas. Myslím, že nejdůležitější je signál, který vysíláme nejen Kyjevu, ale také Moskvě a Kremlu," uvedla.

První ukrajinští piloti by přitom mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.

Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.

Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou několik měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit, uvedla Ollongrenová v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent. 

Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce. 

Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.

Ukrajina si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda ale už dříve uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

Dodání stíhaček se dlouhodobě nelíbí Rusku. Ve svém projevu na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prezident Vladimir Putin spočítal, jak si kyjevské síly vedou v protiofenzívě, která probíhá čtyři měsíce. Tvrdil, že Ukrajina ztratila 71 500 vojáků v úsilí, které dosud nepřineslo "žádné výsledky". "Dostanou F-16. Změní se něco? Ne. Jen to prodlužuje konflikt," dodal.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.