Referendum dle Dienstbiera: 250 tisíc podpisů. O čem se nesmí hlasovat?

"Neměli bychom nahradit zastupitelskou demokracii přímou demokracií, ale na druhou stranu je v některých mimořádných případech potřebné dát lidem toto právo," shrnul význam referenda Dienstbier.

Návrh zákona stanoví, že v referendu lze rozhodnout o "zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu". Mohlo by tak být vyhlášeno například k otázce stavby vojenského radaru na českém území nebo k dostavbě jaderné elektrárny.

Zákon zároveň vypočítává, o jakých otázkách tímto způsobem rozhodovat nepůjde. Týká se to mimo jiné změn podstatných náležitostí demokratického právního státu, tedy třeba zavedení trestu smrti. Rozhodovat takto nelze například také o změně státních hranic, o státním rozpočtu, o ustanovení jednotlivých osob do funkcí či o jejich odvolání. Referendem rovněž nebude možné schválit návrh zákona. To, zda je konání konkrétního referenda v souladu s ústavním pořádkem, bude předem přezkoumávat Ústavní soud.

Návrh na konání referenda by podle zákona mohl podat jakýkoliv plnoletý občan ČR, pokud sežene na podporu svého záměru podpisy 250.000 rovněž plnoletých občanů. Podle Dienstbiera by podpisy nemusely být ověřené, šlo by o klasickou petici. "Počet podpisů je parametrem, o kterém je možná diskuse," připustil ministr s tím, že tato hranice ještě pravděpodobně vyvolá debatu mezi politickými stranami. Odhadl ale, že i pokud by se měnila, zůstane v rozmezí 200.000 až 300.000 podpisů.

Pro srovnání, na Slovensku existuje k vyhlášení referenda hranice 350.000 podpisů, v Litvě 300.000. Ve Švýcarsku stačí žádost 50.000 lidí oprávněných hlasovat.

Rozhodnutí v referendu bude přijaté, jestliže se hlasování zúčastní alespoň 25 procent občanů a jestliže nadpoloviční většina hlasujících odpoví kladně nebo záporně na položenou otázku. Takové rozhodnutí bude závazné pro vládu i parlament a referendum ve stejné věci bude možné zopakovat nejdříve za tři roky.

Dienstbier připomněl, že už od přijetí současné Ústavy se počítá s tím, že se může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. Tato část Ústavy však doposud nebyla naplněna, ačkoliv to řada stran ve svém programech slibovala. "V tuto chvíli je situace nejpříznivější, protože naprostá většina sněmovních a senátních stran deklaruje podporu zákonu o referendu. Vůle schválit takovýto zákon tady je," uvedl. Tradičně rezervovaně se k referendu staví ODS, podle ministra ale nyní není tak silná, aby mohla přijetí ústavního zákona o referendu zabránit.

Dienstbierův úřad rozeslal návrh k připomínkám mimo jiné i Ústavnímu, Nejvyššímu a Nejvyššímu správnímu soudu. Prostor k vyjádření dostanou i zpravodajské služby, a to kvůli identifikování případného rizika spojeného s návrhem. Instituce mohou své výhrady zasílat do 7. října, vláda poté návrh dostane na stůl do konce října. Vedle samotného ústavního zákona musí k referendu vzniknout ještě prováděcí zákon, který je v gesci ministerstva vnitra.