Praha - Věci veřejné jsou proti tomu, aby v křesle předsedy Poslanecké sněmovny usedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. VV tak ve čtvrtek reagovaly na návrh poslanců ČSSD, aby Zaorálek sněmovně předsedal.
"Toto jméno je signálem, že sociální demokracie post předsedy Poslanecké sněmovny nezíská," prohlásil vyjednavač VV Vít Bárta. Jako důvod uvedl požadovaný konec studené války, slovních přestřelek a napadání mezi stranami."A právě pan Zaorálek je ten, kdo neustále v médiích útočí na své politické konkurenty a tu válku vede dál. Zkrátka, není to člověk, který by mohl jakkoli přispět ke kultivaci politické scény," dodal Bárta.Poslanecký klub sociální demokracie navrhl ve čtvrtek jako předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, protože podle socialistů na to mají jako vítězové voleb nárok. "Myslíme si, že jako vítěz voleb, který má nejsilnější poslanecký klub, bychom měli mít svého kandidáta v čele sněmovny," uvedl předseda poslaneckého klubu Bohuslav Sobotka.Strany možné budoucí nelevicové koalice ČSSD křeslo nejprve přislíbily, ale v posledních dnech už ve svých vyjádřeních nárokují tento post pro některou ze tří koaličních stran.Lubomír Zaorálek působil jako předseda sněmovny ve volebním období 2002 až 2006, kdy vládla trojkoalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. V minulém volebním období byl Zaorálek místopředsedou sněmovny, v jejím čele byl jiný sociální demokrat, Miloslav Vlček.V minulosti obsadily křeslo předsedy sněmovny vládní strany, pokud disponovaly většinou v Poslanecké sněmovně. Bylo tomu tak v případě první vlády Václava Klause (předseda sněmovny Milan Uhde z ODS) nebo kabinetů vedených ČSSD v období 2002 až 2006 (předseda Lubomír Zaorálek z ČSSD).Pokud vznikla menšinová vláda, obvykle v čele dolní komory stanul zástupce opozice, bylo tomu tak v případě druhé Klausovy vlády (předseda sněmovny Miloš Zeman za ČSSD), kabinetu Miloše Zemana (tehdy vedl sněmovnu Václav Klaus) i obou vládních týmů sestavených Mirkem Topolánkem (šéfem sněmovny byl Miloslav Vlček z ČSSD).Situace, kdy by vládu sestavovala strana, která nezvítězila ve volbách a zároveň měla ve sněmovně většinu, dosud nenastala.
Související
Exministr Vít Bárta nedostane od státu odškodnění 20 milionů. Nárok je promlčený, řekl soud
Chcete na kandidátku? Podepište. Piráti představili poslanecký kodex, v minulosti měly svůj i Věci veřejné
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 3 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák