Minimální mzda poroste dál? Mohla by být až 11.200 Kč, řekla ministryně Marksová

"Do konce roku vypracujeme harmonogram, kde tyto odhady zakotvíme, a pak o něm budeme diskutovat," řekla ministryně. Vyplývalo by z toho, že by se minimální mzda musela každoročně zvyšovat o 500 až 700 korun.

"Rádi bychom to udělali kvůli lidem. Také proto, aby se jim vyplatilo pracovat," uvedla Marksoová.

Aktuálně je minimální mzda na 8500 korunách, přičemž vláda schválila její navýšení od ledna 2015 na 9200 korun. Vyplynulo to z dohody učiněné při nominaci Věry Jourové (ANO) na post eurokomisařky.

Původně se kabinet se zaměstnavateli dohodl na přidání 500 korun. V létě pak dodatečně přišel Sobotka s návrhem, že by částka měla být ještě o 200 korun vyšší. S tím už zaměstnavatelé nesouhlasili. Takový růst by podle nich mohl mnoha firmám způsobit potíže, teprve se totiž vzpamatovávají z krize. Mohlo by tak hrozit propouštění. Týká se to třeba kožedělných, textilních či dřevařských podniků. Odbory přidání o vyšší částku, než se původně dohodla, uvítaly.

S nejnižším výdělkem by měly růst i nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8500 korun do 17.000 korun. Od ledna by to mělo být od 9200 do 18.400 korun. Zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy o 700 korun podle ministerstva práce mělo vyjít na 1,3 miliardy navíc, stát pak asi na 195 milionů.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar nepovažuje za vyloučené, že by se minimální mzda mohla v příštích třech letech zvýšit o další dva tisíce korun. Byl by k tomu však nezbytný dvouprocentní růst ekonomiky. Doufá, že podobné jednání jako letos se už nebude opakovat.