Praha - Česká zahraniční služba se průběžně intenzivně věnuje potřebám krajanské komunity na Ukrajině. Naší snahou je zlepšit jejich životní podmínky v místě jejich domova a podpořit jejich vazby na ČR, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí v tiskové zprávě.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek nedávno navštívil Ukrajinu, aby se na vlastní oči přesvědčil o tom, jaká je situace krajanské komunity. "V současné době zvažujeme nad rámec již existujících programů, projektů a zvýhodnění vízového procesu návrhy krajanů na další možnosti podpory jejich jazykových a kulturních potřeb. Jde například o vyslání druhého učitele češtiny na Ukrajinu, pořádání on-line výuky českého jazyka a organizace vzdělávacích pobytů pro děti v Česku," sdělilo ministerstvo.
MZV nevidí žádný rozpor v tom, jak na potřebu krajanům na Ukrajině pomoci nahlíží jednotlivé zainteresované resorty, zejména Ministerstvo vnitra ČR. MZV úzce spolupracuje s ministerstvem vnitra při přijímání žádostí o trvalý pobyt v ČR, který krajané mohou získat za zvýhodněných podmínek. Tyto možnosti existují již řadu let a mnoho krajanů jich již úspěšně využilo.
"MZV lituje toho, že je ve veřejném prostoru možné zaznamenat rozporuplné informace k situaci krajanské komunity na Ukrajině. Považovali bychom za nešťastné a nezodpovědné, pokud by se měli čeští krajané na Ukrajině stát v tomto ohledu rukojmími situace," uvedlo dnes Zaorálkovo ministerstvo.
K žádosti o repatriaci se připojilo přes 70 rodin, mezi nimiž jsou údajně jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc s repatriací žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko. Celkem seznam obsahuje jména asi 250 lidí, sdělila ve čtvrtek ČTK Věra Doušová, která dopis prezidentské kanceláři minulý týden předala.
Zeman už minulý měsíc podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, které se na české představitele obrátily v březnu na pozadí vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu o Krym. Reakci na novou žádost chce Hrad prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka oznámit v pondělí na tiskové konferenci.
Související
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
ministerstvo zahraničí , Volynští Češi (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák