Úsvit chce změnit ústavu, právníci vlády jsou zděšeni

Předloha se o přímé volbě starostů zmiňuje podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání kabinetu i v ustanovení, které se vedle obcí a měst vztahuje také na kraje. Je to "přinejmenším nepodařené a nedomyšlené", upozorňují vládní legislativci.

Předkladatelé podle nich nedělají mezi kraji a obcemi velký rozdíl. Právníci kabinetu dokonce spekulují o tom, zda není cílem autorů předlohy to, aby v krajích v budoucnu působili místo hejtmanů přímo volení starostové.

Poslanci Úsvitu soudí, že přímá volba starosty by vedla ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných. Současný stav, kdy starostu volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.

Kabinet ale vyjádří obavy z toho, že soustředění většího množství pravomocí do rukou jednotlivce by mohlo mít pro obec horší následky, než představuje současné kolektivní rozhodování rad a zastupitelstev. Přímo voleného starostu by taky bylo mnohem těžší odvolat z funkce, upozorňují vládní legislativci.

Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.

Ve Sněmovně už leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v obcích do 1500 obyvatel a v obcích do 10.000 obyvatel v případě, že by v nich z rozhodnutí zastupitelů nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.

Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Vláda se k normě TOP 09 a Starostů postavila záporně.

Ke schválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře nyní zastoupení nemá.