KOMENTÁŘ | Odchod Prachaře? „Hurá, konečně,“ ulevili si řidiči, ale...

Že doprava je spolu se zdravotnictvím asi nejproblematičtějším rezortem, je obecně známé. Však také tato dvě vládní křesla jsou těmi nejžhavějšími a na delší životnost příslušných ministrů by si asi vsadil jen naprostý hazardér. Zejména doprava připomíná všechno možné, jen ne dobře fungující rezort. Budiž však v zájmu spravedlnosti řečeno, že mnohé ministr Prachař zdědil. Zejména problémy táhnoucí se ještě z dob, kdy dopravě vládly Věci veřejné. Obrovské nečerpání evropských fondů, prakticky zastavená výstavba silnic a dálnic, chybějící projekty, zastavený výkup potřebných pozemků. A také nelítostná bitva stavebních firem o zakázky končící většinou ve vírů odvolávání se k antimonopolnímu úřadu a často i k soudům. To vše dopravní stavby výrazně zpožďuje.

Budiž ministru Prachařovi připočteno k dobru, že leccos se mu povedlo. Podařilo se mu výrazně zvýšit ceny při výkupu pozemků, čímž se podařilo rozběhnout přípravu další výstavby hradecké dálnice, tolik potřebné druhé severní spojnice Čech a Moravy R35 či další pokračování dálnice D3. Bohužel tyto akce jsou velmi dlouhodobého charakteru a jejich přínos se projeví až za několik let.

Je ovšem pravdou, že problematických činů Antonína Prachaře bylo podstatně více. Stálé odkládání výběru nového provozovatele mýtného systému, kde již termíny ani nehoří, ale přímo planou. Odkládání liberalizace železniční osobní dopravy, kde se také termíny posouvají dál a dál do stále vzdálenější budoucnosti. A zejména ministrova přímo nešťastná personální politika. Neustále výměny řídících pracovníků podřízených organizací, kde stačí uvést dva nejmarkantnější příklady: Ředitelství silnic a dálnic a České dráhy. Časté střídání hlav těchto firem doprovázené lavinou dalších změn na nižších úrovních dobré rozhodně není. Vyhovovat může snad jen těm, kteří si žádnou změnu nepřejí.

Budiž ministru Prachařovi přičteno ke cti, že se rozhodl rezignovat sám, i když nějaký nátlak na odstoupení tu zcela jistě byl. Inu, poznal své limity. Ředitel a majitel úspěšné dopravní firmy ještě nemusí být dobrým ministrem.  Což je poznání, které by rozhodně neuškodilo řadě jiných sběratelů funkcí a odborníků na cokoli.